Konference „Pohyb na předpis“ rozvířila diskuse, vyzvala veřejnost, zaujala odborníky i laiky

Konference „Pohyb na předpis“, která v pátek 27. září přivedla do Centra Pohybové medicíny odborníky z různých oborů, přinesla nevídané ohlasy. Nejen výstupy médií, rozhovory a články, ale i zpětná vazba od vás, kteří jste se rozhodli strávit den s námi, nám znovu a znovu potvrzují, že se ubíráme správnou cestou!

Konference jako je tato je jedinečnou příležitostí, kdy se na jednom místě potkávají odborníci z různých oborů, kteří mají společný cíl – zdůraznit význam pravidelné fyzické aktivity v každodenním životě.

„Stavíme most přes řeku, kterou je pohybová aktivita. Na jednom břehu je české sportovní prostředí v čele s Českým olympijským výborem, na druhém komerční fitness sektor a jeho vybudováním jsme připraveni nabídnout pomocnou ruku lékařskému prostředí. Naší společnou snahou je všechny odborníky propojit a vytvořit tak pevný základ budoucí spolupráce.“

Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness

Těmito slovy Jana Havrdová konferenci zahájila, představila všechny, kdo za konferencí stojí – Český olympijský výbor, FISAF.cz s iniciativou Česko se hýbeČeská komora fitness.

Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru, navázal představením Evropského týdne sportu, připojil zamyšlení nad tím, v jakém prostředí aktuálně žijeme a jak toto prostředí ovlivňuje chuť dnešních dětí sportovat. Byl také prvním, z jehož úst dnes vyšla věta, že základy vztahu k pohybu dětí formuje rodina.

„Sportovat a pohybovat bychom se měli pořád, nejen na povel. Není pravda, že se nová generace dětí nechce hýbat, mění se prostředí kolem nich, které je formuje, ve škole sedí, doma sedí, každý rok se stav zhoršuje.“

Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru

Podpora pohybu má velkou tradici díky České obci sokolské, její starostka Hana Moučková byla další, kdo přišel konferenci podpořit a zahájit. Uvedla, že členů Sokola přibývá a zájem o Sokol roste zejména v řadách rodičů nejmenších dětí. Co je navíc skvělé je zapojení rodičů samotných, kteří děti do tělocvičny nejen přivedou, ale sami s nimi i cvičí. Pozitivní trend, který nám dělá radost a moc si přejeme, aby vydržel!

K úvodnímu slovu se připojili i zástupci dalších významných (nejen) sportovních organizací. Za Českou unii sportu vystoupil její generální sekretář Jan Boháč, za Českou asociaci sport pro všechny její předseda Miroslav Zítko. Aktivity českého fitness sektoru již mnoho let podporuje i Hospodářská komora ČR, za kterou na konferenci promluvila její viceprezidentka Irena Bartoňová Pálková, na jejíž podporující řeč v podobném duchu navázal Roman Pommer, viceprezident HK ČR. Vystoupení všech výše jmenovaných je důkazem, že pomyslný most, který stavíme, má ty nejlepší předpoklady pro to, aby byl skutečně pevný a je podpořen ze všech stran.

Projekty podporující pohyb skvěle fungují a pomáhají! Evropský týden sportu, Sazka Olympijský víceboj, Děti na startu a Let´s BeActive jsou skvělým příkladem, jak aktivně pracovat s širokou veřejností.

Při pohledu do publika bylo jasné, že konference přilákala zejména ty, kterým není třeba vysvětlovat, že právě pohyb je nejen skvělou prevencí, ale i lékem na široké spektrum civilizačních onemocnění. Přítomným nebylo třeba opakovat, že pokud se jako společnost hýbat nebudeme, bude to mít fatální následky na zdraví všech generací. Přesto na konferenci opět dorazili, dost možná právě proto, aby načerpali další energii a zásobu argumentů, díky kterým budou moci šířit osvětu dále – mezi neaktivní, nepohyblivou a se zdravotními potíži zápasící veřejností, která si své potíže zatím neuvědomuje.

Pohyb je optimální lék, je třeba ho brát jako léčebný proces, říká MUDr. Matoulek

Více pohybu má pozitivní vliv až na 26 nemocí a zdravotních problémů. Pohybem na předpis nebojujeme proti lékům, chceme jen snížit jejich užívání.

Ještě před několika lety dělila sportovní a lékařské prostředí velká propast. Máme radost, že vize úzké spolupráce mezi fitness profesionály a lékařským sektorem se pomalu, ale jistě stává realitou a dostává se i do praxe. Čeští sportovní a fitness profesionálové mají podle MUDr. Matoulka ohromný potenciál posouvat věci dál a stát se důvěryhodným partnerem lékařů. Jasným důkazem toho je i první odborný workshop „Základy preskripce pohybové aktivity u osob s civilizačními onemocněními“, který má své první absolventy a zájem o něj trvá.

Než bude celý systém dokonale fungovat, čeká nás ještě hodně práce a úsilí. Za jeden provaz musí táhnout všichni zúčastnění – lékaři, trenéři a instruktoři i sami pacienti. O výzvách, které všichni zúčastnění budou muset zdolat, mluvil MUDr. Matoulek velice vstřícně a otevřeně. Nejpodstatnější ze všeho je „naše proč“ a to mají zdravotníci i fitness profesionálové společné – pomoci, nepoškodit, zlepšit prognózu.

„S obézním pacientem pracujete podobně jako s vrcholovým sportovcem. Hubnutí je vlastně taková příprava na olympiádu – příprava na ni trvá také minimálně 4 roky.“

MUDr. Martin Matoulek

Sazka olympijský víceboj představil Jiří Kejval

Vztah dětí ke sportu se nemění, děti pohyb přirozeně milují, co se ale mění, je okolí a podmínky. Ve škole se nám děti rozsedí.

Myšlenka uspořádat víceboj a porovnávat zdatnost českých dětí, k nám přišla před 10-15 lety. Inspirovali jsme se původní iniciativou z Německa, uvědomili jsme si totiž, že nemáme žádné statistiky týkající se našich dětí.

V současnosti je do sportovního projektu Sazka olympijský víceboj zapojeno 300.000 dětí na českých základních školách. Když jsme porovnali výsledky z 90. let a výsledky z dnešní doby – byli jsme velmi překvapení, jak výrazně šla úroveň a pohybová zdatnost dolů.

„Dříve děvčata v 15-16 letech normálně skákala z místa 1,60 m dnes je to alarmujících 1,30 m. To je propad o 30 cm! Zde statistická chyba nepřipadá v úvahu, protože vzorek je 300 000 dětí.“

Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru

A to byl ten spouštěcí mechanismus. My všichni musíme začít, není to práce jedné organizace. Musíme změnit základní mindset celé společnosti. Začít musíme u rodiny, protože jsou to právě rodiče, kdo musí pochopit, že pro děti je přirozené se hýbat, a ne sedět u počítače. Hned pak je to škola, se kterou je třeba pracovat a pak pohybové kroužky. Je dobré přivádět k dětem profesionály. Nejlepší lék na zdraví je pohyb!

„V případě srovnání výsledků z olympijského víceboje z 90. let a současných, nejsou dnešní děti v žádné disciplíně lepší. V některých jsou dokonce dramaticky horší. Sedmileté jsou na tom téměř stejně, s věkem se rozdíly zhoršují.“

Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru

Prof. Václav Bunc: bez tvrdých dat nás nikdo nebude brát vážně

S jasným apelem se své přednášky zhostil již tradiční řečník konference Prof. Václav Bunc. Pokud nebudeme mít tvrdá data, nikdo nás nebude brát vážně. Jaká tvrdá data si pro nás pan profesor připravil tentokrát? Optimismus se ani tentokrát nekonal.

Pravidelný pohyb má v současnosti jen 16 – 18% české populace.

  • V současné době 60-90% není schopno zvládnout aktivity, které by zvládnout mělo, v případě dospělých se jedná o 30-40%, v případě seniorů je to 13-17%
  • 10% úmrtí je přímo spojeno s předčasným úmrtím
  • 12-13% dětí je obézních
  • 60% dětí neudělá kotoul
  • V současnosti se pravidelně hýbe (cca 3x týdně v době trvání 90-120 min) přibližně 16 – 18% České populace.

„Pohyb nepřidá léta životu, ale přidá život létům.“

Motto Evropské kardiologické společnosti

„Nefarmakologická intervence, jejímž cílem je změna životního stylu – patří sem pohyb a dieta, má ve svém důsledku přímý a nepřímý efekt. Přímým efektem je snížení nákladů na zdravotní péči, léky, nemocniční a ambulantní péči atd. To je možné odhadnout na cca 70 až 80 miliard korun. Nepřímý efekt, jímž je například snížení výskytu obezity, kardiovaskulárních onemocnění, poruch pohybového aparátu, demence apod., se pohybuje okolo 40 až 50 miliard korun. Celkově mohou tedy tvořit 25 až 30 % celkových nákladů na zdravotní péči v ČR. V ideálním případě by o tuto částku mohla být posílena akutní zdravotní péče,“ přibližuje Bunc. „Samozřejmě toto jsou „ideální“ čísla, kdy například v případě infarktu myokardu nenastane žádné úmrtí a pacient se vrátí po 7 až 9 týdnech do pracovního procesu.“

Prof. Václav Bunc

V případě nevyléčitelných onemocnění je pohybová zdatnost tím, co rozhoduje o přežití, říká Vlasta Syslová

Jak pohyb pomáhá i v těch nejtěžších životních situacích vyprávěla MUDr. Vlasta Syslová. Vycházela z vlastních zkušeností. Otevřeně hovořila o svém onemocnění, a o tom, jak jí pohyb stále pomáhá zůstat soběstačnou. Díky pohybovým návykům, které získala v mládí, se jí daří statečně bojovat s rakovinou, vyrovnávat se s dlouhým léčením, chemoterapií i všemi vedlejšími účinky, které s sebou taková léčba přináší. Fyzická síla a psychická odolnost je pro vyléčení klíčová.

„Jelikož jsem celý život sportovala, můžu ze své zkušenosti říct, že mé tělo bylo na nemoc připravené, a to jak fyzicky, tak psychicky. Je nesmírně důležité apelovat na všechny, aby byli připraveni, protože závažné onemocnění může postihnout kohokoliv a kdykoliv z nás.”

MUDr. Vlasta Syslová

To, že se hýbete, vám v případě nevyléčitelné choroby zajistí co nejdelší přežití, v co nejlepší kvalitě a ideálně bez nutnosti péče rodiny, případně zdravotnického nebo sociálního zařízení. 

Petr Sedlák: Obézním dětem mění tuk anatomii

A zde se ukrývá další závažný problém, jehož následky jsou nevratné. V tělech dnešních dětí není zachovaný optimální poměr tuku a svalů. Pokud je tuku více a svalů méně, hovoří odborníci o takzvané skryté obezitě. Děti mají optimální váhu a nejsou na první pohled obézní, mají ale méně svalů, které se později už nemusí optimálně vyvinout.

Tělesné složení dětí se od roku 1990 negativně změnilo: více tuku, méně svalů

Nadměrné množství tuku v těle přímo ovlivňuje vývoj dětí v pubertě. U dívek dochází k dřívějšímu nástupu puberty a díky tomu přestávají růst. U chlapců, kteří mají vyšší procento tuku v těle a jsou zároveň citlivější na přítomnost ženského hormonu estrogenu, dochází ke změně ve vývoji tělesné kompozice – jejich tělesná stavba nabývá ženských rysů. Jednoduše řečeno se nám z chlapců stávají holčičky. Projevuje se to zduřením prsních žláz (chlapcům rostou prsa), dochází k nevratným změnám v oblasti pánve a ovlivněna může být i plodnost v jejich dospělém věku.

Před třiceti lety trpělo obezitou 10% dětí, v roce 2016 to bylo již 18%. Současné děti navíc tloustnou více v oblasti břicha, ukládají tzv. stresový tuk, který přímo souvisí se stravou.

Téma Petra Sedláka z Katedry antrolopologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vyvolalo velký zájem ze strany médií, včetně České televize, která o problematice okamžitě natočila reportáž:

Lukáš Helešic z baculatého kluka šampionem

Kdo by to byl řekl, že olympionik Lukáš Helešic se v dětství potýkal s nadváhou? O tom, jak z baculatého kluka vyrostl úspěšný sportovec povídal sám juniorský mistr světa ve veslování.

Jaký byl příběh Lukáše? Mohlo by se zdát, že sportovně založení rodiče jsou zárukou, že z dítěte nevyroste „váleček“. Chuť k jídlu byla ale u Lukáše větší, než zápal pro běhání za míčem. Fotbal, na který šestiletého Lukáše přihlásila maminka, nepřinesl tu správnou partu kamarádů, a tak pověsil kopačky na hřebík a šel místo toho hrát šachy. Sportování vsedě fyzičce desetiletého kluka moc nepomohlo. Posměšky spolužáků, nehezká přezdívka „Špeky“ a uvědomění, že nevyběhne schody, byly přesně ty signály, které stály za změnou, která na sebe nenechala dlouho čekat. Sám Lukáš dnes přiznává, že už tehdy svá kila navíc jako hendikep vnímal.

„Když jsem šel ze schodů, skákala mi prsa. Když bych takhle vypadal dnes, byl bych mezi dětmi skoro normální. Dříve to ale norma nebyla, kolem mě běhali samí hubení kluci a já byl všem jen pro smích.“

Lukáš Helešic

Když bylo Lukášovi 11 let, dostal se k veslování, začalo se mu dařit, začalo ho to bavit a doslova se v tom našel! Zpětně uznává, že mu tento sport zachránil nejen fyzičku, ale dodal mu i velkou dávku sebevědomí. Díky sportu si vybudoval vnitřní sílu, obrnil se vůči posměškům spolužáků a nic ho nezlomilo. Kromě toho, že byl tlustý, totiž ještě špatně četl a trpěl vadou řeči – zadrhával. Školní čtení nesnášel, když měl před spolužáky nahlas číst, všichni se mu smáli. Jen díky sport se z posměšků nezhroutil.

Jednoznačná zpráva výzkumu Tomáše Periče: Základní vztah ke sportu vytváří rodina

Jak jsou na tom české děti z hlediska rozvoje pohybové zdatnosti, kdo má na pohyb dětí největší vliv a jaké další faktory pohyb dětí přímo ovlivňují, přednesl doc. PaedDr. Tomáš Perič.

Děti samy spontánně nesportují. Sportují až tehdy, když jim to rodiče a podmínky dovolí. Z výzkumu jasně vyplývá, že základem pro správný pohybový rozvoj je fungující rodina. Pokud rodinné prostředí funguje, rodiče se o děti starají, zajímají se o školní prospěch, společně se s dětmi učí, tráví společný čas – sportují, jezdí na výlety, dbají na zdravé stravovací návyky, jsou děti zdatnější a výkonnější. Je to právě rodina, která vytváří vztah ke sportu. V zájmu státu by proto mělo být podpora rodin, případné zastoupení rodiny, pokud z nějakého důvodu takové podmínky nemá, není schopna nebo nemůže dětem poskytnout.

Jaká další zjištění výzkum odhalil?

  • Děti z bohatších krajů mají signifikantně vyšší pohybovou zdatnost
  • Děti více sportují v krajích s nízkou nezaměstnaností, vyšším HDP, vyšším podílem VŠ vzdělaných obyvatel
  • Děti sportují tehdy, kdy na to rodiče mají peníze
  • Děti, které se sami vnímají jako děti z chudší rodiny, mají nižší zdatnost
  • Děti, které jsou od mala vedené ke sportu, jsou o poznání zdatnější

Zdeněk Hamřík: přirozený pohyb zcela zmizel z našich životů

Odborník z Univerzity Palackého v Olomouci to řekl zcela jasně a na rovinu. Zapomínáme se přirozeně hýbat – z našich každodenních životů vymizel běžný pohyb – takový, který neděláme pro pohyb samotný a nazýváme ho sport, ale ten pohyb, který dříve tvořil přirozenou součást života. Ten POHYB, který dnes díky autům a rychlé době téměř neexistuje.

Nevodíme děti do školy, nechodíme pěšky, nejezdíme na kole pro nákup. I vzdálenost, kterou bychom v pohodě zvládli ujít, raději strávíme „pohodlně“ za volantem.

Pohyb, který dnes provádíme, činíme většinou ve stanový čas od-do, pro pohyb samotný. Nedochází nám, že i kdybychom se snažili sebevíce, je takto vymezený čas pro pohyb stále málo.

Jak probíhají přestávky dětí ve školách? Zcela jistě nelze hovořit o tom, že by byly „aktivní“. Časy, kdy děti běhaly po chodbách tak, až je musel přísný učitel mírnit, jsou nenávratně pryč. Spíše než běhající rej uřícených dětí, připomíná přestávka „youtuberský nebo instagramový“ kroužek. O co chudší je pohyb dětí ve škole, o to pestřejší by měl být jejich odpolední program. Ani zde se bohužel nic takového nekoná. V lepším případě děti doveze maminka na kroužek, v horším pokračuje chatování s kamarády v pohodlí domova – jak jinak, než v sedě.

Je jen na rodičích, aby si dostatek pohybu svých dětí pohlídali, vymysleli takový režim, který bude znamenat co nejvíce přirozeného pohybu nejen pro děti, ale i pro ně samotné. Jak to udělat, aby měly děti každý den více pohybu, aniž by si toho všimly? Musíme si uvědomit, že jsme to jen a jen my, kdo dětem nastavujeme podmínky – rozhodujeme o tom, zda budou aktivní, či jim stavíme překážky v tom, že aktivní nejsou. Můžeme začít u sebe a své rodiny – zamyslet se nad způsoby, jak se dopravujeme. Pokračovat můžeme ve škole – pokusit se společně s ostatními rodiči vyjednat aktivní přestávky ve škole. Můžeme jít dále a pokoušet změnit své okolí, prostředí ve kterém žijeme například takovými směry, že budeme podporovat myšlenky jako je „Čisté zdravé aktivní město“.

Konference není konec, ale začátek! Pět hvězd pro naše zdraví!

Podpora přirozeného a pravidelného pohybu musí vycházet z celé společnosti. Proto jsme se rozhodli kampaní „Dej svému životu pět hvězd“ #dejsipethvezd vyzvat českou veřejnost, aby přijala zodpovědnost za své zdraví do vlastních rukou. Nepřenášejme odpovědnost na ostatní, začněme se u sebe.

Lavina, která se strhla s kampaní #DejSiPetHvezd naše nadšení ještě podpořila a dokázala, že téma pohybu jako léku a prostředku prevence, spojuje širokou veřejnost od lékařů, fitness profesionálů, vrcholových sportovců i rodičů dětí. Zapojují se fitness centra, fitness lektoři, maminky dětí, sportovci i nesportovci – všichni, kdo si uvědomují, že zdraví je to nejcennější, co máme a nikdo jiný se o něj nepostará lépe, než my sami!

Dejte svému životu pět hvězd! Pojďte do toho s námi!

Má to smysl!

Znamená to jediné, naše společné úsilí funguje, budí ohlasy, diskuze a nám nezbývá nic jiného, než pokračovat v tom, co děláme, protože to má velký význam a obrovský smysl!

Komentáře