Nová zpráva Světové zdravotnické organizace: Pokud by se lidé pravidelně hýbali, Evropě by do roku 2050 ušetřili až 14 miliard eur na zdravotní péči

Světová zdravotnická organizace (WHO) společně s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydaly novou zprávu s názvem Step Up (Zvedněte se!), která analyzuje ekonomickou zátěž všech 27 členských států EU způsobenou nedostatkem pohybu jejich občanů.

Pravidelný pohyb je jednou z nejúčinnějších aktivit, které mohou lidé pro zlepšení svého fyzického a duševního zdraví udělat. Pomáhá předcházet řadě civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby nebo rakovina a mimo jiné zlepšuje duševní zdraví a kognitivní funkce.

Přesto je příliš mnoho Evropanů fyzicky neaktivních:

• Jeden ze tří dospělých Evropanů nesplňuje doporučení WHO týkající se fyzické aktivity.
• Téměř polovina z nich necvičí ani nesportuje.
• Pandemie COVID-19 situaci ještě zhoršila, mnoho lidí přiznává, že během pandemie přestali cvičit a už se ke svým návykům nevrátili.

Přitom zvýšení úrovně fyzické aktivity na týdenní minimum doporučené Světovou zdravotnickou organizací by:

• Prodloužilo průměrnou délku života – u osob, které nejsou dostatečně aktivní o 7,5 měsíce a u celé populace o téměř 2 měsíce.
• Ušetřilo členským státům Evropské unie v průměru 0,6 % jejich rozpočtu na zdravotní péči, což je téměř 8 miliard EUR PPP ročně. (PPP znamená paritu kupní síly – definovanou jako „měnové přepočítací koeficienty, které se snaží vyrovnat kupní sílu různých měn tím, že eliminují rozdíly v cenových hladinách mezi jednotlivými zeměmi“.)

„Pravidelná fyzická aktivita je jednou z nejdůležitějších věcí, které mohou lidé pro svůj zdravější život udělat – nejenže výrazně snižuje riziko řady civilizačních onemocnění, ale také zlepšuje duševní zdraví a zvyšuje pohodu,“

uvedl Dr. Kremlin Wickramasinghe, dočasný vedoucí Evropské kanceláře WHO pro prevenci a kontrolu civilizačních onemocnění.

Nejméně se hýbou dospívající

Zpráva upozorňuje na tři rizikové faktory, které zvyšují riziko chronických onemocnění:

• nízká fyzická aktivita,
• nízká kardiovaskulární zdatnost,
• sedavé chování (např. práce za stolem, řízení auta nebo sledování televize).

Uvádí také rozdělení nejzranitelnějších demografických skupin a rozdíly mezi pohlavími: doporučení WHO splňuje pouze jeden z pěti chlapců a jedna z deseti dívek. Z věkové skupiny 17-24 let splňuje doporučení pro mírnou aktivitu 73 % mužů a 58 % žen.

Děti a dospívající (ve věku 5-17 let) by měly každý den vykonávat v průměru alespoň 60 minut převážně aerobní fyzické aktivity. Mezi dospívajícími převládá neaktivita – v roce 2018 splňoval doporučení méně než jeden z pěti (17,6 procenta) chlapců a jedna z deseti (9,6 procenta) dívek. Nejméně se fyzické aktivitě věnují dospívající v Itálii, Francii a Portugalsku.

Zpráva také odhaluje nerovnosti, které existují mezi socioekonomickými skupinami, jako např: 24 % lidí, kteří se považují za dělnickou třídu, pravidelně cvičí, zatímco ve vyšší třídě je to více než 51 %.

Každé investované euro přináší návratnost 1,7 eura na zdravotní péči!

Celkově se zpráva skládá ze čtyř částí:

1. Proč je fyzická aktivita důležitá?
2. Trendy a vzorce v Evropě
3. Zátěž způsobená nedostatečnou fyzickou aktivitou
4. Možnosti politiky pro zvýšení fyzické aktivity

Tato závěrečná část obsahuje příklady dobré praxe, které probíhají v různých členských státech EU a jejichž cílem je zvýšit úroveň fyzické aktivity obyvatelstva.

Sportovní zařízení, politiky týkající se životního prostředí, zvýšené veřejné výdaje, dobrá infrastruktura, to všechno může pozitivně ovlivnit zdraví lidí a poté i ekonomické výsledky zemí. Všechny tyto politiky včetně dalších intervencí, jako je předepisování fyzické aktivity, investice do aktivní dopravy nebo školní programy, by mohly vést k významným zdravotním přínosům a úsporám na zdravotní péči.

Aplikování zmíněných politik má jednoznačně význam, ale chybí.

Wickramasinghe poukazuje na to, že například programy podporující aktivní cestu do školy nebo do práce existují pouze ve 14, resp. 17 z 27 členských států EU.

„Takový balíček politik zaměřených na zvýšení fyzické aktivity, zavedený ve 36 zemích, by do roku 2050 zabránil 38 000 civilizačních onemocnění ročně a ušetřil by náklady na zdravotní péči ve výši přibližně 14 miliard eur, což odpovídá celkovým ročním výdajům Řecka na zdravotní péči,“ uvádí zpráva. „Kromě toho se na každé 1 euro investované do balíčku politik v oblasti fyzické aktivity vrátí 1,7 eura v podobě ekonomických přínosů.“

zakončuje Wickramasinghe.

Celou zprávu si můžete přečíst ZDE