Největší světová fitness organizace IHRSA shromažďuje již od začátku pandemie COVID-19 dostupné informace o způsobech šíření COVID-19, vztahu mezi fyzickou aktivitou a zdravotním stavem a dalších dopadech souvisejících s tímto onemocněním na naše fyzické a duševní zdraví. Tyto důkazy jsou podrobně rozpracovány ve studii Global Data Memo a my vám přinášíme tři klíčové závěry, které ze studie vyplývají.
Podle nových pokynů vydaných Světovou zdravotnickou organizací poskytuje fyzická aktivita řadu zdravotních benefitů:
U dětí je pohyb prospěšný především pro jejich:
Světová zdravotnická organizace také upozorňuje na negativní účinky času, který trávíme v sedě. Nový výzkum ukazuje, že dokonce 30-40 minut středně intenzivního cvičení denně může zmírnit rizikové faktory spojené s dlouhou dobou sezení. Ta se v dnešní době ještě více prodloužila, a to zejména kvůli nařízené práci z domova nebo on-line výuce. Došlo také k omezení fyzické aktivity během dojíždění, pochůzek a dalších společenských akcí.
Fyzická aktivita je nezbytná, přesto existují obavy, že jsou fitness centra vysoce rizikovým místem pro přenos COVID-19 z důvodu hlubokého dýchání během cvičení a uzavřenému vnitřnímu prostředí. Dosavadní údaje však naznačují opak: Fitness centra provozovaná za přísných bezpečnostních podmínek jsou obecně méně riziková.
V srpnu roku 2020 se řada fitness center zapojila do výzkumu, jehož cílem bylo kvantifikovat vztah mezi počtem případů COVID-19 ve fitness centrech a jednotlivými vstupy. Výsledky jsou následující:
Tento výzkum byl zároveň potvrzen i analýzou provedenou odbornou poradní skupinou Oregonské Univerzity (OCG). Vědci hledali vztah mezi 8,5 miliony návštěv fitness center a dalších sportovišť v Coloradu a veřejně dostupnými informacemi o sledování kontaktů. Analýza nezjistila žádný statisticky významný vztah mezi návštěvou posilovnen a případy onemocnění COVID-19. Dostupné sledování kontaktů hlášené zdravotnickými úřady v několika státech USA, včetně Colorada, Louisiany, Massachusetts, Illinois, Washingtonu a New Yorku, ukazuje, že ohniska připisovaná fitness centrům (nebo kategoriím zahrnujícím fitness centra) tvoří opravdu malou část celkových ohnisek. Další případová kontrolní studie zveřejněná v týdenní zprávě Centers for Disease Control and Prevention’s Morbidity and Mortality Weekly Report uvádí, že lidé, kteří měli pozitivní test na COVID-19, v rozhodném období také navštívili restauraci nebo měli blízký kontakt s někým, komu byl diagnostikován COVID-19. Mezi výsledky testu COVID-19 a návštěvou fitness centra nebyla prokázána statisticky významná souvislost.
Velké obavy vzbuzuje také kvalita ovzduší na sportovišti, a to kvůli riziku šíření viru SARS-CoV-2 vzduchem. I když rozsáhlé důkazy k dispozici nejsou, předběžné údaje shromážděné v rámci probíhající studie na Floridské univerzitě nenalezly ve vzduchu v Gainesville Health & Fitness žádný detekovatelný SARS-CoV-2 (virus způsobující COVID-19). Podobná analýza kvality ovzduší byla provedena ve fitness centrech Ohio Planet Fitness a také nenalezla žádný detekovatelný virus SARS-CoV-2 ve filtrech okolního vzduchu nebo HVAC. Proto výzkum zveřejněný v časopise Nature naznačuje, že se vlády nemusí jednoznačně uchýlit k rozsáhlému uzavírání. Ačkoliv se v této studii uvádí, že jsou fitness centra rizikovým místem, v porovnání s jinými vnitřními prostory, jako je například restaurace, takové riziko nepředstavují.
Výzkum prováděný na univerzitách ve Stanfordu a na severozápadě USA zjistil, že účinnou metodou pro řízení přenosu COVID-19 a zároveň zmírnění ekonomických dopadů pandemie mohou být kapacitní limity sportovišť.
Podle CDC jsou lidé s komorbiditami souvisejícími s fyzickou neaktivitou, včetně kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, chronického onemocnění ledvin a obezity vystaveni vyššímu riziku závažnějšího průběhu onemocnění COVID-19. Tito lidé potřebují častěji hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče, plicní ventilaci a v horších případech mohou být následky tohoto onemocnění i fatální. Studie, které se zúčastnilo 287 pacientů hospitalizovaných v New Orleans zjistila, že 66 % těchto pacientů mělo metabolický syndrom spojený s úmrtností, příjmem na JIP, mechanickou ventilací a syndromem akutní dechové tísně.
Tato fakta potvrzuje další studie z Velké Británie, která analyzovala životní styl více než 387 000 pacientů. Lidé s jedním nebo více rizikovými faktory jako je kouření, nedostatek fyzické aktivity nebo obezita, byli 4x více ohroženi komplikovaným průběhem COVID-19 než ti, kteří dodržují pravidla zdravého životního stylu. Podle této studie uvádí 51 % pacientů s vážným průběhem nemoci COVID-19 některý z nezdravých životních návyků.
Během rozsáhlých restrikcí na začátku pandemie úroveň fyzické aktivity u mnoha lidí prudce klesla. V průzkumu provedeném v dubnu roku 2020 v Austrálii 48,9 % dotazovaných uvedlo, že pociťují negativní dopady snížené fyzické aktivity. Analýza dat z populární bezplatné aplikace pro fitness mezi obdobím leden až červen 2020 odhalila pokles denního počtu kroků o 27,3 %. Online průzkum mezi dospělými, zejména v Asii, Evropě a Africe, ukázal pokles intenzity fyzické aktivity během lockdownů souvisejících s COVID-19 a zvýšení sedavého času z 5 na nejméně 8 hodin denně. Snížené množství fyzické aktivity, stejně jako kouření, užívání alkoholu a nedostatek spánku byly navíc spojeny s častějšími příznaky deprese, úzkosti a stresu. Lidé, kteří seděli déle než 10 hodin, měli větší pravděpodobnost příznaků deprese.
Další průzkum provedený společností RunRepeat zjistil, že z více než 19 000 dotazovaných lidí, jich přibližně 35 % kvůli restrikcím připralo na váze, přičemž 71 % přibralo více než 2 kilogramy.
Lidé si také během pandemie více stěžují na duševní zdraví. Studie z Boston University School of Public Health zjistila, že míra deprese se během pandemie ztrojnásobila, a to z přibližně 8,5 % před pandemií na necelých 30 %. Podle údajů CDC čtvrtina mladých dospělých (ve věku 18-24 let) vážně uvažovala o sebevraždě (v období 30 dnů před průzkumem).
Rovněž roste užívání drog a prevalence předávkování, přičemž 40 států uvádí nárůst úmrtnosti související s opioidy. Průzkum Baptist Health ukázal 55% nárůst užívání alkoholu a 36% nárůst užívání nelegálních drog. Přehled 22 studií však zjistil, že cvičení může tyto stavy zlepšit, zmírnit abstinenční příznaky a snížit úzkost a depresi u lidí závislých na alkoholu, nikotinu nebo nelegálních drogách.
Data z průzkumu provedeného společností Kelton Global ukazují, že pro klienty amerických tělocvičen neexistuje žádná náhrada za jejich fitness centrum. Úplná zjištění studie jsou uvedena v The COVID Era Fitness Consumer. Návštěvníci sportovišť uvedli, že jediné, co jim chybělo víc než chodit do fitness centra (59 %), byla návštěva blízkých (65 %). Sportoviště jim chybělo více než návštěva koncertů nebo heren (55 %), barů a restaurací (51 %) nebo dokonce sledování filmů v kinech či návštěva divadla (46 %).
Může to být zčásti proto, že domácí cvičení nenaplňuje jejich potřeby, tak jako jejich fitness centrum. 50 % dotazovaných nebylo spokojeno se svým domácím tréninkem hlavně proto, že cvičení považovali za méně náročné (54 %), méně konzistentní (53 %) nebo prostě horší (51 %), než jejich běžné tréninky v tělocvičně. Téměř každému návštěvníkovi při domácím cvičení chybělo něco, aby byl trénink kompletní. Nejčastěji se snížil pravidelný návyk návštěvy fitness centra (54 %) jako další problém respondenti uvedli menší vybavení a tím menší možnosti domácího silového tréninku (51 %). Důležitým a chybějícím faktorem byla také sociální interakce. Dva z pěti (42 %) vynechávají spolupráci s jinými lidmi, zatímco podobný počet (36 %) uvádí, že jim komunita ve fitness centru prostě chybí. V době, kdy je omezeno mnoho sociálních interakcí, mohou fitness centra fungovat jako bezpečné a kontrolovatelné prostředí pro sociální interakce, což je klíčové pro sociální a emoční pohodu člověka.
Tento průzkum se neomezoval pouze na mladé a zdravé jedince. 58 % zapojených respondentů, bez ohledu na aktuální zdravotní stav, tvrdí, že jsou nyní více než kdykoli předtím odhodláni dodržovat zdravější životní styl, hýbat se, zdravěji jíst (57 %) a starat se o své duševní zdraví (42 %).