Průzkum fitness trhu za rok 2025

Organizace EuropeActive ve spolupráci se společností Deloitte každoročně vydává Fitness Market Report, který hodnotí vývoj evropského fitness sektoru. Česká komora fitness proto i v roce 2025 realizovala vlastní průzkum zaměřený na ekonomickou kondici a strukturální vývoj českého fitness trhu. Sběr dat probíhal mezi provozovateli fitness center a dalších sportovních zařízení napříč celou Českou republikou. 

Do průzkumu se zapojilo 96 provozoven, což představuje přibližně 7 % trhu. Na základě těchto dat byl proveden kvalifikovaný přepočet velikosti trhu při předpokladu 1350 fitness center v ČR. Cílem průzkumu bylo zmapovat celkové výnosy sektoru, vývoj nákladů, obchodní modely, strukturu služeb, personální nastavení a roli benefitních programů.

Celkové výnosy fitness center v roce 2025

Celkové roční příjmy 96 zapojených provozoven dosáhly částky 499 100 000 Kč. Data byla přepočítána na úroveň jednotlivých provozoven, aby nedocházelo ke zkreslení u subjektů provozujících více zařízení. Průměrná provozovna tak v roce 2025 dosáhla ročního obratu 5 198 958 Kč. Při extrapolaci tohoto průměru na předpokládaných 1350 fitness center v České republice dosahuje odhadovaná velikost českého fitness trhu v roce 2025 hodnoty 7 018 593 750 Kč, tedy přibližně 7 miliard korun.

Obchodní model českých fitness center

Český trh si i nadále zachovává kombinovaný model členství a individuálních vstupů či předplacených permanentek. Čistě členský model, běžný v některých západoevropských zemích, není na domácím trhu dominantní. Flexibilita nabídky zůstává klíčovým rysem českého prostředí.

Náklady a ekonomická situace

Rok 2025 potvrdil pokračující tlak na nákladovou stránku podnikání. Většina provozovatelů uvádí meziroční zvýšení běžných měsíčních nákladů, nejčastěji v rozmezí 10 až 29 %, přičemž část provozoven zaznamenala i vyšší nárůst. Sektor nadále čelí zvýšeným cenám energií, rostoucím mzdovým nárokům i nákladům na servis a obnovu vybavení.

Nejčastěji nabízené služby

Základ nabídky tvoří posilovací a kardio zóny. Významně však roste podíl osobního tréninku, skupinových lekcí a funkčních zón. Silnější zastoupení mají také jóga, pilates, lekce pro děti a zdravotně orientované programy. Fitness centra se postupně transformují na poskytovatele komplexních služeb s vyšší přidanou hodnotou.

Personální realita českého fitness sektoru

Český fitness sektor je extrémně flexibilní. Typická provozovna má pouze cca 2 kmenové zaměstnance, ale spolupracuje s 12–14 externisty (DPP + OSVČ). To potvrzuje vysokou míru outsourcování trenérských služeb, nízkou fixní zaměstnaneckou strukturu, citlivost sektoru na změny legislativy práce a OSVČ režimu. Zároveň to ukazuje, že fitness sektor vytváří významný prostor pro podnikání jednotlivců – trenérů, instruktorů a dalších specialistů.

Detailnější analýza personální struktury potvrzuje, že fitness sektor není pouze součástí volnočasového průmyslu, ale představuje významného ekonomického aktéra a zaměstnavatele. Ve vzorku 96 provozoven bylo evidováno 197 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru, 657 pracovníků na dohody (DPP/DPČ) a 583 spolupracujících osob samostatně výdělečně činných. Celkem tak bylo na tyto provozovny navázáno 1 437 pracovních pozic. Jedna fitness provozovna tak v průměru spolupracuje přibližně s patnácti osobami. Při přepočtu na odhadovaných 1 350 fitness center v České republice lze hovořit o přibližně 20 000 pracovních místech a spolupracujících pozicích napříč Českou republikou.

“V rámci personálního postavení se dynamicky mění i pozice osobních trenérů. Ti se častokrát ze zaměstnaneckého poměru přesouvají do varianty externích trenérů, která sice mění roli zaměstnance a zaměstnavatele, nicméně vytváří náročnější konkurenční prostředí. To tlačí na kvalitu nabízených služeb i v osobním trenérství, ale také na míru a rozšiřování vzdělání osobních trenérů. Do budoucna tak můžeme předpokládat, že právě kritérium kvality vzdělání a pestrosti nebo diverzity nabízených služeb osobních trenérů bude i to, co jim bude dávat významnou konkurenční výhodu,” doplňuje odborný pohled Jan Caha, člen představenstva České komory fitness a majitel Fitness Institutu.

Fitness sektor tak významně přispívá nejen k podpoře veřejného zdraví a prevenci civilizačních onemocnění, ale také k zaměstnanosti a podnikatelskému prostředí v regionech. Jeho stabilita a rozvoj mají přímý dopad na malé a střední podnikání, pracovní flexibilitu a dostupnost služeb podporujících zdravý životní styl. Z pohledu veřejné politiky je proto fitness sektor důležitou součástí infrastruktury prevence i regionální ekonomiky.

Trendy roku 2025

Hlavním trendem je posun směrem k osobnímu přístupu a odbornému vedení klienta. Technologické inovace jsou sice stále dominantním tématem, ale důraz je kladen na lidský faktor, komunitu a zdravotní přínos pohybu.

“V poslední době na evropském trhu, ale i u nás, je možné pozorovat nárůst výkonnostně orientovaných komunitních formátů typu HYROX. Nejde jen o závod samotný, ale o celý tréninkový ekosystém kolem něj: specializované lekce, komunitní příprava, zaměření na výkon a měřitelný progres. V zahraničí to dnes funguje jako most mezi klasickým fitness a amatérským sportem a pomáhá centrům pracovat s motivací klientů dlouhodobě,” Doplňuje k trendům Jiří Vilímek, člen představenstva České komory fitness a majitel Fitness Victory.

Role benefitních programů

Benefitní programy zůstávají významným prvkem českého fitness trhu. Analýza dat z roku 2025 ukazuje, že benefitní programy představují jeden z nejvýznamnějších strukturálních faktorů českého fitness trhu. Většina respondentů uvádí, že mají na jejich podnikání vysoký nebo dokonce zásadní vliv. To potvrzuje, že benefitní systémy nejsou pouze doplňkovým distribučním kanálem, ale tvoří významnou součást obchodního modelu mnoha provozoven.

Zároveň je však patrná výrazná ambivalence v jejich hodnocení. Přestože jejich vliv je označován jako vysoký, významná část provozovatelů hodnotí jejich roli neutrálně či negativně. To naznačuje, že přínos benefitních programů z pohledu objemu návštěvnosti není vždy vyvážen ekonomickou efektivitou nebo vyjednávací pozicí fitness center.

Struktura klientely dále ukazuje, že u významné části provozoven tvoří klienti využívající benefitní programy 30 až 50 % návštěvnosti, v některých případech dokonce více než polovinu. Tato koncentrace potvrzuje silnou závislost části trhu na tomto typu distribuce. V případě změny podmínek benefitních systémů by tak mohlo dojít k výraznému dopadu na ekonomickou stabilitu některých provozoven.

Z pohledu dlouhodobé stability trhu proto vyplývá potřeba diverzifikace příjmů, posilování přímého vztahu s klientem a vyváženějšího modelu spolupráce mezi fitness centry a poskytovateli benefitních programů.

Meziroční srovnání 2024–2025

Při meziročním porovnání je nutné zohlednit rozdílné složení vzorku respondentů. V roce 2024 se do průzkumu zapojily i některé velké řetězce, jejichž data v roce 2025 chybí. Z tohoto důvodu nelze absolutní objem trhu interpretovat jako přímý růst či pokles sektoru. Relevantnější je sledování strukturálních trendů, které potvrzují stabilitu trhu a rostoucí význam služeb s vyšší přidanou hodnotou.

Rozvoj velkých řetězců a diverzifikace konceptů na českém trhu

Jedním z nejvýznamnějších strukturálních trendů, který sám průzkum neodhalí, ale který je zřejmý z dlouhodobého sledování trhu, je rychlá expanze síťových hráčů a diverzifikace jejich konceptů. Tento trend se nejjasněji projevuje u značky Form Factory a u sítě Max Fitness.

Form Factory je během několika let vyrostla z lokálního fitness centra do pozice jednoho z největších českých hráčů na trhu. Klíčové u Form Factory však není pouze to, že dnes provozuje více poboček napříč republikou — jejich strategie je založena na segmentaci nabídky do různých konceptů, které odpovídají rozdílným potřebám různých skupin klientů.

K hlavním konceptům patří: Form Factory, The Gym a Posilka (nízkonákladový koncept)

• Form Factory – širší fitness koncept s klasickou nabídkou silových a kondičních zón, skupinových lekcí a služeb osobního tréninku. Tento koncept cílí na klienty, kteří hledají komplexní fitness zážitek s odborným servisem a vyšší úrovní služeb.
• The Gym – koncept orientovaný více na silový trénink a funkční výkon. V rámci tohoto konceptu se klade větší důraz na volnost tréninku, výkon a minimalistickou prostředí zaměřenou na pokročilejší klientelu.
• Posilka – nízkonákladový koncept, který je cenově dostupnější variantou pro klienty, kteří preferují základní vybavení bez nadstandardních služeb. Tento typ provozovny je zároveň vhodný pro sekundární vstupy do městských lokalit a rychle se rozvíjejících lokalit.

Tato diverzifikace není pouze marketingovým tahem, ale strategickou adaptací na potřeby různých segmentů klientů, což umožňuje Form Factory oslovit širší zákaznickou základnu, lépe reagovat na různé životní styly a cenové preference a zároveň stabilizovat své příjmy napříč segmenty trhu.

U sítě Max Fitness je expanze charakterizována rozšířením počtu provozoven ve středních a větších městech a zaměřením na dostupnost a komfort zákazníka. Max Fitness rovněž klade důraz na silově orientovaný trénink a moderní vybavení, přičemž se profiluje jako premium síť s vysokou návštěvnickou loajalitou.

Významným trendem roku 2025 je také vstup zahraničních fitness konceptů na český trh. Příkladem je portugalská síť Element Gyms, která vstoupila do České republiky v roce 2024 jako na svůj první zahraniční trh mimo Portugalsko. Síť, která je součástí skupiny SC Fitness, se v České republice rozvíjí především na Moravě a ve středních městech, kde postupně otevírá nové provozovny. Element Gyms staví svůj model na digitalizaci, samoobslužném provozu, flexibilním členství bez dlouhodobých závazků a cenové dostupnosti, přičemž cílí zejména na mladší generaci klientů. Tento koncept přináší na český trh jiný provozní i obchodní model než tradiční fitness centra, a posiluje segment nízkonákladových a flexibilních služeb. Expanze zahraniční značky zároveň potvrzuje, že český fitness trh je vnímán jako atraktivní a rozvojový, a že konkurenční prostředí se dále profesionalizuje a segmentuje podle cílových skupin i cenových strategií.

I když jsou velké řetězce mediálně viditelné a rychle expandují, český fitness trh je stále z téměř 90 % tvořen nezávislými provozovateli.

Český fitness trh v kontextu světových trendů 2026

Výsledky českého průzkumu 2025 lze zároveň porovnat s aktuálně vyhodnocenými světovými fitness trendy pro rok 2026 (ACSM Worldwide Fitness Trends). Globální vývoj potvrzuje rostoucí význam osobního tréninku, silového tréninku, programů zaměřených na zdraví a dlouhověkost, cvičení pro starší populaci, regenerace a integrace mentálního zdraví do fitness služeb. Analýza českých dat ukazuje, že domácí trh je s těmito trendy ve značné míře v souladu. Osobní trénink patří mezi nejčastěji nabízené a posilující služby, silový trénink zůstává stabilním základem nabídky a roste význam zdravotně orientovaných programů i funkčního cvičení. Technologie již nejsou tak dominantním tématem, podobně jako na globální úrovni ustupují do role podpůrného nástroje. Český trh však zatím méně systematicky pracuje s tématy longevity, prevence a programů pro stárnoucí populaci, která patří mezi klíčové globální směry dalšího rozvoje. Lze proto očekávat, že právě orientace na zdraví, prevenci a dlouhodobou udržitelnost pohybu bude v následujících letech představovat významnou příležitost i pro česká fitness centra.

Závěr

Český fitness trh v roce 2025 dosahuje hodnoty přibližně 7 miliard korun a potvrzuje svou stabilitu navzdory pokračujícímu nákladovému tlaku. Budoucí vývoj sektoru bude záviset na profesionalizaci řízení, diverzifikaci příjmů a schopnosti komunikovat význam pohybu jako klíčového prvku prevence a podpory veřejného zdraví.