
Panel ukázal, že pohyb už dnes nelze vnímat pouze jako volnočasovou aktivitu nebo prostředek ke zlepšení kondice. Stává se zásadní součástí prevence i léčby civilizačních onemocnění a stále častěji zaznívá otázka, zda by „pohyb na předpis“ neměl být běžnou součástí zdravotního systému.
Mezi panelisty vystoupili přední odborníci české medicíny a prevence – prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, doc. PaedDr. Klaudia Zusková, Ph.D., Bc. Ludmila Kristofčáková a Jan Piťha. Diskuze se věnovala nejen alarmujícím dopadům sedavého životního stylu, ale také konkrétním možnostem, jak propojit lékaře, trenéry a fitness centra do funkčního systému prevence a podpory zdraví.
Velkou pozornost vzbudila data prezentovaná profesorem Michaelem Aschermannem. Ten připomněl, že fyzická neaktivita je podle mezinárodních studií zodpovědná za 6 % kardiovaskulárních onemocnění, 7 % případů diabetu 2. typu a až 10 % některých onkologických onemocnění. Zaznělo také, že pravidelný pohyb může prodloužit život o několik let a jeho efekt je v mnoha případech srovnatelný s medikací. Profesor Aschermann dokonce označil pohyb za „nejlepší polypill“ – tedy nejúčinnější a zároveň nejdostupnější prostředek prevence bez nežádoucích účinků.
Silným tématem byla také otázka psychiky, motivace a změny životního stylu. Docentka Klaudia Zusková upozornila na to, že lidé dnes často bojují nejen s nedostatkem pohybu, ale také s dlouhodobým stresem, digitálním přetížením a psychickou únavou. Právě proto je podle ní důležité pracovat s člověkem komplexně a podporovat dlouhodobě udržitelné návyky, nikoliv krátkodobé extrémy.



Profesorka Eliška Sovová zdůraznila význam pohybu pro prevenci i regeneraci organismu a otevřela také téma spánku jako zásadní součásti zdravého životního stylu. Ve svém odborném příspěvku připomněla, že kvalitní spánek zásadně ovlivňuje regeneraci, hormonální rovnováhu, psychiku i fyzickou výkonnost. Nedostatek spánku podle studií zvyšuje únavu, zhoršuje kognitivní funkce a zvyšuje riziko zranění i civilizačních onemocnění.
Velmi praktický pohled přinesla Bc. Ludmila Kristofčáková, která dlouhodobě pracuje s klienty s civilizačními onemocněními. Hovořila o tom, jak důležité je bezpečné vedení pohybu a odborně připravený trenér, který dokáže pracovat nejen se sportovcem, ale především s běžným člověkem nebo pacientem.
Za fitness sektor vystoupil Jan Piťha, který popsal proměnu role fitness center v posledních letech. Fitness centra už dnes podle něj nejsou jen místem výkonu a estetiky, ale stále více se stávají centry prevence, zdravého životního stylu a dlouhodobé péče o zdraví klientů. Právě propojení fitness sektoru, odborníků a zdravotnictví může být jednou z cest, jak zlepšit zdravotní stav české populace.
Celý panel se nesl v duchu myšlenky, že moderní prevence nemůže stát pouze na léčbě následků, ale musí být postavena především na podpoře zdravého životního stylu. Odborníci se shodli, že pohyb by měl být v budoucnu běžnou součástí doporučení lékařů a systémové prevence stejně jako medikace nebo screeningové programy.
Konference Sport a pohyb 2026 tak znovu ukázala, že propojení medicíny, pohybu a fitness sektoru má obrovský potenciál pro budoucnost českého zdravotnictví i kvality života celé společnosti.


