Health at a Glance: Evropa 2022 Stav zdraví v EU v kostce

Evropská komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) společně s pomocí Evropského střediska pro sledování zdravotnických systémů a politik vydaly publikaci Health at a Glance: Evropa 2022 Stav zdraví v Evropské Unii v kostce. Jedná se o první zprávu zveřejněnou od pandemie COVID-19 v kontextu geopolitických, zdravotnických a ekonomických nejistot. Připravili jsme pro vás krátký překlad, který shrnuje to nejdůležitější.

Zpráva, která byla zveřejněna 5. prosince 2022, poprvé zahrnuje i údaje z nejnovějších kandidátských zemí EU: Ukrajiny a Moldavska. Mezi tématy, na která se nejnovější vydání konkrétně zaměřuje, jsou: podpora prevence a léčby rakoviny a dalších civilizačních onemocnění, jakož i prevence a řešení problémů duševního zdraví v důsledku pandemie a v současném kontextu četných krizí.

Zpráva zdůrazňuje potřebu značných investic především do prevence

Před vypuknutím pandemie vyčleňovaly země EU a OECD na prevenci onemocnění přibližně 3 % svých výdajů na zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že civilizační onemocnění (NCD) představují více než 80 % všech onemocnění, OECD se znovu zavázala k ekonomickému zdůvodnění investic do prevence onemocnění a podpory zdraví.

Pravidelná fyzická aktivita jako ochranný faktor!

Zpráva uvádí, že pravidelná fyzická aktivita je považována za jeden z ochranných faktorů našeho zdraví. Fyzická aktivita zlepšuje duševní zdraví a funkčnost pohybového aparátu, pomáhá regulovat hmotnost a snižuje riziko různých civilizačních onemocnění. WHO doporučuje, aby dospělí vykonávali alespoň 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně a omezili dobu strávenou sezením.

Jak se lidé hýbou?

V roce 2019 uvedla přibližně třetina (32 %) dospělých, že vykonává alespoň 150 minut fyzické aktivity (nesouvisející s prací) týdně. Naopak téměř každý druhý dospělý Evropan (48 %) uvedl, že nevykonává žádnou fyzickou aktivitu. Prakticky všude, s výjimkou Dánska, Švédska a Islandu, se více hýbou muži. Tzv. gender gap je největší v České republice, Francii, Slovenské republice a Španělsku. Lidé s terciárním (vyšším odborným nebo vysokoškolským) vzděláním mají ve všech zemích EU větší pravděpodobnost, že budou vykonávat alespoň 150 minut fyzické aktivity týdně než lidé se vzděláním nižším. V průměru 42 % osob s terciárním vzděláním uvedlo, že v roce 2019 vykonávalo alespoň 150 minut fyzické aktivity týdně. Ve skupině s neterciálním vzděláním to bylo 27 % osob. Rozdíly ve vzdělání jsou největší v Irsku, Slovinsku, Slovenské republice a na Islandu.

Během prvního roku pandemie COVID-19 se množství pohybu většiny lidí zásadně snížilo a to hlavně v důsledku lockdownů a uzavření vnitřních i vnějších sportovišť (Stockwell et al., 2021). Například průzkum provedený ve Francii během prvního lockdownu mezi 4 000 dospělými zjistil, že 45 % z nich uvedlo snížení fyzické aktivity a 59 % uvedlo, že se častěji dívalo na televizi. (Constant et al., 2020).

Evropská komise proto zahájila v roce 2021 iniciativu HealthyLifestyle4All na podporu fyzické aktivity a sportu napříč generacemi a sociálními skupinami a vyzvala sportovní organizace, občanskou společnost, mezinárodní, národní, regionální a místní orgány, aby se do této iniciativy zapojily. Další iniciativou Evropské komise je cena #BeActive Award, která oceňuje projekty a jednotlivce, kteří se věnují podpoře sportu a pohybové aktivity. V roce 2022 vznikla nová kategorie #BeActive Across Generations Award, která má ocenit význam sportu napříč různými věkovými kategoriemi.

Zde se můžete podívat na celou zprávu, shrnutí a zajímavou infografiku. V publikaci také najdete: zdravotní profily jednotlivých zemí s hodnocením silných stránek ale i výzev příslušných zdravotních systémů a doprovodnou zprávu, která upozorňuje na trendy v transformaci zdravotnických systémů.