Nedostatek pohybu nebolí, ale důsledky jsou fatální

Umíráme z lenivosti a trpíme nemocemi, jimž by se dalo vyhnout, pokud bychom se denně přiměli aspoň k půlhodince intenzivního pohybu. Možná bychom si měli vzít příklad z Nizozemců – ti sportují v průměru dvě hodiny denně… 

„Nedostatek pohybu nebolí, o to je zákeřnější. To znamená, že nemáme primárně informaci, že jsme se dostali pod nezbytně nutnou úroveň, kdy nám absence pohybu může způsobit zdravotní problémy. Všichni víme, že je pohyb pro zdravý život nutný, ale přibližně každý 6. z nás pro to nic nedělá. Asi 10 % úmrtí ve světě je přitom přímo způsobeno nedostatkem pohybu a 33 % úmrtí je sekundárně navázáno na jeho nedostatek. Absence pohybu se tak stává pro naši populaci zásadním nebezpečím. Genotyp člověka se za desítky tisíc let z hlediska požadavků na pohyb nijak nezměnil – ty zůstávají stále stejné. Ovšem zásadním způsobem se změnil náš životní styl – oproti našim předkům jsme totiž strašně zlenivěli. A za to teď tvrdě platíme – civilizačními nemocemi i předčasnými úmrtími v produktivním věku. Přitom asi čtvrtina těchto úmrtí by se dala oddálit přiměřeným pohybem. Stačila by půlhodinka intenzivního pohybu denně tak, abychom se lehce zapotili,“

upozorňuje profesor Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a upozorňuje ještě na jeden důležitý fakt.

„S potřebou pohybu (jako jednou ze základních životních potřeb) se sice rodíme, ovšem ta s narůstajícím věkem zaniká a okolo 14 let může zcela vymizet. Proto je tak důležité vytvářet podmínky pro pravidelný pohyb už nejmladším dětem, aby si na něj vypěstovaly správný návyk, který jim pak vydrží až do dospělosti. Podstatné také je, aby děti uměly co nejvíce různých forem pohybových aktivit, aby pro ně pohybová zátěž nebyla monotónní.“

Máme, co dohánět…

A jak jsme na tom v porovnání s Evropou a dalšími zeměmi?

„Bohužel, nemáme být na co pyšní, v porovnání s jinými evropskými národy se hýbeme jen velmi málo. Podle posledního průzkumu Eurobarometru se pouze 7 % Čechů věnuje pohybu a cvičení pravidelně a 46 % se mu nevěnuje vůbec. Kvůli nedostatku pohybu přibývá obézních lidí a zvyšuje se riziko civilizačních onemocnění,“

říká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness a prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz, která také spolu se zástupci sportovního sektoru, lékaři a odborníky na pohyb a pod záštitou Europe Active, největší evropské organizace zastupující fitness sektor, adresovala Vládě ČR Výzvu pro aktivní Česko.

Geografické kulturní rozdíly v přístupu k aktivnímu životnímu stylu odhalila i zajímavá studie Global Views on Exercise and Team sports od společnosti Ipsos Global Advisor z července 2021.

„Studie se účastnilo 21 503 dospělých lidí z 29 zemí světa. Vyplývá z ní například, že v Turecku a Argentině uváděli lidé jako hlavní překážku nemožnosti sportovat nedostatek peněz (33 %), zatímco občané Saudské Arábie a Jižní Afriky si stěžovali na příliš horké počasí. Japonci naopak tvrdí, že neexistují žádné překážky, ale že prostě cvičit nechtějí. Naopak, lidé z Nizozemska vyšli ze studie jako fyzicky nejaktivnější – téměř dvě hodiny denně se věnují pohybu nebo týmovým sportům. A možná překvapivě jsou nejméně fyzicky zdatní Brazilci, kteří stráví pohybem pouhé tři hodiny týdně (26 minut denně),“

připomíná závěry studie Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness a FISAF.cz 

• 

• 

•