V dotazníku odpovídali provozovatelé za celkem 124 provozoven. Což při odhadu 1000 fitness center na českém trhu představuje asi 12 % trhu.
Provozovatelé byli dotázáni, na jakém obchodním modelu je založeno jejich podnikání. Není žádnou novinkou, že fitness centra v České republice fungují spíše na bázi individuálních vstupů (tedy „pay as you go“) a předplacených permanentek (53,7 %). To je zásadní rozdíl oproti zahraničním fitness trhům, kde jsou provozovatelé spíše součástí řetězců a nabízí možnost pouze čistého členství (tuto možnost u nás nabízí pouze 9,3 % provozovatelů). Kombinaci členství a individuálních vstupů/předplacených permanentek nabízí 37 % provozovatelů.
Průměrný počet členů na jednu provozovnu za jeden měsíc v roce 2022 byl 342 členů v případě členských fitness center. 1716 unikátních návštěv je průměr pro fitness centra, která fungují na bázi jednotlivých vstupů nebo předplacených permanentek. V porovnání s rokem 2021 (624 návštěv) jde o téměř 3násobný nárůst. Fitness sektor se po pandemii Covid-19 zotavuje a jedním z důvodů je fakt, že si lidé uvědomují, že musí převzít zodpovědnost za své zdraví do vlastních rukou a právě pravidelný pohyb je jedním z hlavních nástrojů pro udržení fyzické i psychické kondice.
Průměrná cena za měsíční členství u fitness center, které provozují služby výlučně na bázi členství byla 1500 Kč. U fitness center, která jsou založená na obchodním modelu individuálních vstupů se cena pohybovala 165 Kč / 1 vstup. V porovnání s rokem 2021 došlo ke zdražení individuálních vstupů o cca 40 Kč.
Celkové výnosy fitness center za rok 2022 odhadujeme na 5,7 miliardy korun. V porovnání s rokem 2021 (2,6 miliardy korun) se tak jedná o velké zotavení po téměř 2 letech pandemických omezení.
Co se týče měsíčních nákladů, provozovatelů jsme se zeptali, jak se jejich běžné měsíční náklady změnily v roce 2022 v porovnání s rokem 2021. Odpovědi nejsou zcela jednoznačné, většina provozovatelů však uvádí zvýšení v rozmezí od 10 do 30 %. Žádné větší změny nepocítilo 21, 2 % provozovatelů.
Současná energetická krize se na nákladech provozovatelů podepsala následovně: Dopady zatím nepociťuje 16,7 %, zvýšení v rozmezí 10 až 19 % označila téměř třetina dotázaných, dalších 25 % uvedlo zvýšení v rozmezí 20 až 29 %. Zbylých 20 % vedlo zvýšení nákladů o více než 30 %.
Nejvíce poskytovanými službami ve fitness centrech jsou:
Stejně jako v roce 2021, nejvíce fitness center poskytuje skupinové lekce a stejně tak služby osobního trenéra, které si drží své místo v žebříčku. Čím dál větší oblibě se těší jóga, která v roce 2022 vystoupala na 3. pozici a nahradila tak původní pozici cardio zón.
Mezi další populární poskytované služby patří:
Lekce pro děti se do žebříčku dostaly vůbec poprvé. Dle průzkumu se jedná o velký nárůst v popularitě. V porovnání s rokem 2021 poskytovalo lekce pro děti „pouze“ 33 % provozovatelů.
Respondenti také měli v našem průzkumu uvést, jaké trendy a technologie mají podle nich vliv na formování fitness sektoru v České republice. Jednoznačně velmi vysoký vliv mají dle provozovatelů chytré technologie, takzvané „wearables“. Tento pojem zahrnuje veškerá zařízení, která se dají nosit na těle a umožňují nejrůznější měření při pohybových aktivitách. Patří sem chytré hodinky, monitory srdeční tepové frekvence, GPS zařízení apod.
Ve fitness sektoru pracují lidé nejvíce na dohodu o provedení práce/pracovní činnosti. Pokud se jedná o management a recepční, tito pracovníci se většinou stávají trvalou součástí fitness centra a pracují na hlavní pracovní poměr, osobní trenéři na druhou stranu preferují formu OSVČ.
Téměř polovina provozovatelů (46,3 %) se domnívá, že mají zprostředkovatelé / poskytovatelé benefitních programu vysoký vliv na podnikání ve fitness sektoru v České republice. To je velmi výrazný posun, ve srovnání s rokem 2021 takto odpovědělo „pouze“ 19 % provozovatelů.
Role zprostředkovatelů je podle respondentů vnímána provozovateli fitness center spíše neutrálně (31,5 %). Provozovatelé nejvíce spolupracují se společnostmi Multisport, Benefit Plus a Sodexo.
V průzkumu jsme se také ptali, jak velkou část příjmů vstupy tvoří vstupy přes benefitní programy. Téměř 30 % respondentů uvádí, že takové vstupy tvoří méně než 15 % jejich příjmů. Benefitní programy nevyužívá 17 % respondentů.