Touto výzvou ČKF poukazuje na rozpor Opatření se zákonem, a to jak po kompetenční, tak po věcné linii, a snaží se ještě před účinností Opatření prostřednictvím této výzvy zjednat nápravu nebo vstoupit do jednání o nápravě. Současně nabízíme řešení, která umožní bezpečný provoz vnitřních sportovišť, bazénů a saun , který nijak neohrozí veřejné zdraví, a naopak na něj v konečném důsledku bude mít bezpečné zprovoznění sportovišť a dalších souvisejících provozoven pozitivní vliv.
ČKF je zároveň připravena napadnout Opatření z důvodu jejich zmiňované a dále rozvedené nezákonnosti soudně. Varianta napadení Opatření u soudu je však až poslední možností, pokud by pokus o jednání a o úpravu Opatření selhaly. Jelikož Opatření bylo formulováno a vydáno bývalým ministrem zdravotnictví doc. Blatným, věříme v konstruktivní a inovativní přístup, který povede k oboustranně přijatelnému kompromisu.
Jakkoliv je Opatření vydáno ve zcela novém režimu tzv. pandemického zákona (zák. č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, dále jen „Pandemický zákon“), promítly se do něj dlouhodobé nedostatky krizové legislativy dříve reprezentované mimořádnými opatřeními vlády vydávanými v režimu krizového zákona za nouzového stavu. Opatření trpí obdobnými nedostatky, jako dřívější vládní opatření, a nadto ministerstvo při jejich vydání překračuje svoji pravomoc.
Z logiky a výkladu znění zejm. § 2 odst. 1 Pandemického zákona zřejmé, že ministerstvo v Opatření vybočuje z jemu výslovně zákonem dané pravomoci, když přistoupilo k plošným omezením spočívajícím de facto k zákazu konkrétních vyčtených činností. ČKF v této souvislosti konkrétně poukazuje na čl. I. odst. 5 písm. b) a c) Opatření, a dále na čl. I odst. 16 Opatření, které se dotýkají oblastí zájmové činnosti členů ČKF. Těmito ustanoveními je prakticky zakázáno provozovat sportoviště a koupaliště, bazény a sauny ve vnitřních prostorách staveb pro veřejnost, a dále provozování spolkové činnosti a jiná shromáždění s účastí více jak 20 osob venku nebo 10 osob vevnitř. Opatření zjevně diskriminují fitness centra a další sportoviště mimo spolkovou činnost a je podle našeho názoru minimálně v této částech nezákonné. V případě sportovišť totiž podle § 2 odst. 1 Pandemického zákona tyto provozy nespadají do žádného z taxativně vymezených případů, v případě bazénů a saun a dalších obdobných zařízení pak Pandemický zákon umožňuje pouze omezení, nikoliv však úplný zákaz provozování takových zařízení. Ministerstvo obchází zákonnou dikci tohoto ustanovení tím, že „omezuje tak, že zakazuje přítomnost veřejnosti“, což je nepřípustně extenzivní výklad zákonného zmocnění.
Uvedené činnosti není možné zakázat ani na základě § 69 odst. 1 písm. b) ZOVZ, jelikož není možné předpokládat, že všechny (jakékoliv) fyzické osoby mohou být podezřelé z nákazy a má tak být důvodné jim ve vstupu na sportoviště, do bazénů a saun bránit, ani nelze Opatřením tímto způsobem plošně a zcela regulovat provádění těchto činností na základě § 69 odst. 1 písm. i) ZOVZ, jelikož z kvalitativního hlediska se nejedná o omezení, nýbrž o bezvýhradný zákaz.
Dokonce ani v případě vládních krizových opatření vydávaných v nouzovém stavu není možné, aby opatření byla nastavena formou plošných zákazů veškeré činnosti s taxativním výčtem výjimek.
Diskriminační charakter Opatření je spatřován v tom, že v jeho důsledku dojde k neodůvodněnému zamezení možnosti podnikatelské i nepodnikatelské činnosti určitých subjektů, na něž nedopadají taxativně uvedené výjimky. Opatření některým privilegovaným subjektům díky taxativním výjimkám provoz umožňuje, zatímco jiným subjektům jej plošně zakazuje. Tato diskriminace se projevuje jak na úrovni totožné činnosti (sportoviště; zjednodušeně řečeno je povolen za určitých podmínek provoz pro školské, profesionální či spolkové účely, a dále Opatření odlišuje pohybové aktivity uvnitř a venku), tak na úrovni mezioborové, kdy například průmysl funguje prakticky bez podstatnějších omezení, na rozdíl od maloobchodu, služeb a dalších aktivit, které stát považuje z nějakých důvodů za zbytné. Co se týká sportovišť, dělící linie mezi povolenou a zakázanou aktivitou ve vnitřních sportovištích není v Opatření konstruována podle toho, o jakou sportovní aktivitu se jedná, nýbrž podle toho, kdo ji vykonává (zda profesionál či amatér, případně že je prováděna na spolkové bázi)
Nepřiměřený charakter Opatření je spatřován v tom, že zvolený prostředek (zákaz provozování určitých zařízení, resp. jeho provoz jen pro „privilegované“ osoby) nevede k zamýšlenému cíli, tj. zamezení šíření nákazy. Ani z odůvodnění Opatření se nelze dozvědět, jak ministerstvo dospělo k závěru, že plošná uzávěra všech sportovišť a obdobných provozů s určitými výjimkami je efektivním a proporčním řešením, tedy že vede při zohlednění negativních dopadů efektivně k zamezení šíření onemocnění. Ministerstvo stejně jako dříve vláda vůbec nepřipouští řešení, která jsou v současné době aplikována např. v odvětví průmyslu a která umožňují jeho chod za dodržování režimových bezpečnostních opatření. Pokud ministerstvo umožňuje zcela bez přerušení fungování průmyslu pouze při stanovení jednoduchých režimových opatření (roušky, pravidelné testování apod.), není důvodné, proč by za tohoto režimu nemohla být provozována i sportoviště a provozy, jejichž zájmy reprezentuje ČKF
Neracionální charakter Opatření je spatřován v tom, že Opatření v podstatě zakazuje provozování jakýchkoliv pohybových aktivit veřejnosti ve vnitřních prostorech staveb s výjimkami, které nejsou a ani nemohou být zdravotního charakteru, nýbrž jsou založeny na kategorizaci sportujících na „profesionální sportovce“, případně „žáky či studenty“ či spolky na jedné straně, a zbytkovou populaci na straně druhé.
Opatření nahodile a svévolně zakazuje provozování aktivit, jejichž dopady nejenže nejsou pro veřejné zdraví neprospěšné (resp. jejich negativní dopad z ničeho neplyne), nýbrž naopak by mohly k upevnění zdraví populace pozitivně přispět. Zcela nepochopitelná je např. regulace saun, kde při vysokých teplotách přesahujících 70°C nemá koronavirus šanci přežít a jejich provozování je tak za dalších hygienických opatření možné a z obecného zdravotního hlediska jako zdraví prospěšná aktivita i vhodné.
Nekorektní a nebezpečný je rovněž trend, kterým stát dlouhodobě dělí lidské činnosti na údajně nezbytné (které mají zůstat povolené, např. průmysl) a zbytné (které má být záhodno obětovat), vyjádřený dehonestujícím označením „volnočasové aktivity.“ Ve veřejném prostoru je tak navozován dojem, že se jedná o cosi postradatelného, co je možno si v dlouhodobém časovém horizontu odepřít, čímž mají být legitimizovány plošné zákazy celých odvětví lidské činnosti.
Ze všech výše uvedených a v této výzvě ve stručnosti popsaných důvodů proto ČKF považuje Opatření ve stávající podobě za vadné a po všech směrech špatné. Zásahy státu do základních práv a svobod musí být činěny v ústavněprávních mezích, srozumitelně, nediskriminačně, přiměřeně a racionálně. Opatření však přinejmenším ve výše vymezených ohledech nic z toho nesplňuje. S ohledem na výše uvedené proto ČKF vyzývá Vaším prostřednictvím ministerstvo k nápravě, a to pokud možno ještě předtím, než Opatření nabyde účinnosti.
Současně ČKF prostřednictvím této výzvy uvádí, že je připravena poskytnout ministerstvu pomocnou ruku a veškerou součinnost pro formulaci takových opatření, která umožní bezpečné provozování vnitřních sportovišť, fitness center, bazénů, saun a dalších podobných zařízení, jejichž zájmy ČKF reprezentuje, vše v souladu s hygienickými standardy nastavenými v jiných odvětvích, jako např. v průmyslu, veřejné správě či administrativě.