Studie potvrzují, že fitness centra nejsou rizikovým prostředím pro šíření onemocnění COVID-19

Klára Benešová31.1. 2021

Sportoviště, kde jsou nastavena přísná hygienická pravidla, nepatří mezi vysoce riziková prostředí pro přenos COVID-19. Naopak jsou součástí řešení, protože právě díky pravidelnénu pohybu lidé budují svou fyzickou odolnost. Data potvrzují jasnou souvislost mezi nízkou fyzickou aktivitou jedince, nezdravým životním stylem a závažnějším průběhem onemocnění COVID-19. Veškerá restriktivní opatření negativně ovlivnila fyzickou aktivitu a duševní zdraví populace, pohyb je zkrátka nezbytný pro naše fyzické, duševní i psychické zdraví.

Největší světová fitness organizace IHRSA shromažďuje již od začátku pandemie COVID-19 dostupné informace o způsobech šíření COVID-19, vztahu mezi fyzickou aktivitou a zdravotním stavem a dalších dopadech souvisejících s tímto onemocněním na naše fyzické a duševní zdraví. Tyto důkazy jsou podrobně rozpracovány ve studii G lobal Data Memo a my vám přinášíme tři klíčové závěry, které ze studie vyplývají.

Podle nových pokynů vydaných Světovou zdravotnickou organizací poskytuje fyzická aktivita řadu zdravotních benefitů:

Pomáhá předcházet a lépe zvládat kardiovaskulární onemocnění, cukrovku 2. typu a rakovinu
Snižuje příznaky deprese a úzkosti
Zlepšuje myšlení a schopnost učit se

U dětí je pohyb prospěšný především pro jejich:

Fyzickou zdatnost
Kardiovaskulární zdraví
Zdraví kostí
Kognitivní a duševní zdraví
Snižuje adipozitu (množství přebytečného tuku)

Světová zdravotnická organizace také upozorňuje na negativní účinky času, který trávíme v sedě. Nový výzkum ukazuje, že dokonce 30-40 minut středně intenzivního cvičení denně může zmírnit rizikové faktory spojené s dlouhou dobou sezení. Ta se v dnešní době ještě více prodloužila, a to zejména kvůli nařízené práci z domova nebo on-line výuce. Došlo také k omezení fyzické aktivity během dojíždění, pochůzek a dalších společenských akcí.

Sportoviště jsou součástí řešení! Právě zde lidé budují svou fyzickou odolnost!

Fyzická aktivita je nezbytná, přesto existují obavy, že jsou fitness centra vysoce rizikovým místem pro přenos COVID-19 z důvodu hlubokého dýchání během cvičení a uzavřenému vnitřnímu prostředí. Dosavadní údaje však naznačují opak: Fitness centra provozovaná za přísných bezpečnostních podmínek jsou obecně méně riziková.

V srpnu roku 2020 se řada fitness center zapojila do výzkumu, jehož cílem bylo kvantifikovat vztah mezi počtem případů COVID-19 ve fitness centrech a jednotlivými vstupy. Výsledky jsou následující:

Ve Velké Británii bylo podle údajů ze zapojených sportovišť za tři týdny provozu (po znovuotevření) naměřeno 8 milionů návštěv a pouze 17 pozitivních případu COVID-19 (vyplývá z dat UKactive)
Austrálie eviduje 6,26 milionů návštěv ve 423 sportovištích v Novém Jižním Walesu po dobu dvou měsíců, a to s nulovými případy komunitního přenosu spojenými se sportovišti.
V USA údaje analyzované společností MXM zahrnovaly 49,4 milionu návštěv ve 2 877 fitness centrech a hlášených 1 155 případů COVID-19. Míra výskytu je tak 0,002%.

Tento výzkum byl zároveň potvrzen i analýzou provedenou odbornou poradní skupinou Oregonské Univerzity (OCG). Vědci hledali vztah mezi 8,5 miliony návštěv fitness center a dalších sportovišť v Coloradu a veřejně dostupnými informacemi o sledování kontaktů. Analýza nezjistila žádný statisticky významný vztah mezi návštěvou posilovnen a případy onemocnění COVID-19. Dostupné sledování kontaktů hlášené zdravotnickými úřady v několika státech USA, včetně Colorada, Louisiany, Massachusetts, Illinois, Washingtonu a New Yorku, ukazuje, že ohniska připisovaná fitness centrům (nebo kategoriím zahrnujícím fitness centra) tvoří opravdu malou část celkových ohnisek. Další případová kontrolní studie zveřejněná v týdenní zprávě Centers for Disease Control and Prevention’s Morbidity and Mortality Weekly Report uvádí, že lidé, kteří měli pozitivní test na COVID-19, v rozhodném období také navštívili restauraci nebo měli blízký kontakt s někým, komu byl diagnostikován COVID-19. Mezi výsledky testu COVID-19 a návštěvou fitness centra nebyla prokázána statisticky významná souvislost.

Velké obavy vzbuzuje také kvalita ovzduší na sportovišti, a to kvůli riziku šíření viru SARS-CoV-2 vzduchem. I když rozsáhlé důkazy k dispozici nejsou, předběžné údaje shromážděné v rámci probíhající studie na Floridské univerzitě nenalezly ve vzduchu v Gainesville Health & Fitness žádný detekovatelný SARS-CoV-2 (virus způsobující COVID-19). Podobná analýza kvality ovzduší byla provedena ve fitness centrech Ohio Planet Fitness a také nenalezla žádný detekovatelný virus SARS-CoV-2 ve filtrech okolního vzduchu nebo HVAC. Proto výzkum zveřejněný v časopise Nature naznačuje, že se vlády nemusí jednoznačně uchýlit k rozsáhlému uzavírání. Ačkoliv se v této studii uvádí, že jsou fitness centra rizikovým místem, v porovnání s jinými vnitřními prostory, jako je například restaurace, takové riziko nepředstavují.

Výzkum prováděný na univerzitách ve Stanfordu a na severozápadě USA zjistil, že účinnou metodou pro řízení přenosu COVID-19 a zároveň zmírnění ekonomických dopadů pandemie mohou být kapacitní limity sportovišť.

Lidé, kteří se málo hýbou mají těžší průběh COVID-19

Podle CDC jsou lidé s komorbiditami souvisejícími s fyzickou neaktivitou, včetně kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, chronického onemocnění ledvin a obezity vystaveni vyššímu riziku závažnějšího průběhu onemocnění COVID-19. Tito lidé potřebují častěji hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče, plicní ventilaci a v horších případech mohou být následky tohoto onemocnění i fatální. Studie, které se zúčastnilo 287 pacientů hospitalizovaných v New Orleans zjistila, že 66 % těchto pacientů mělo metabolický syndrom spojený s úmrtností, příjmem na JIP, mechanickou ventilací a syndromem akutní dechové tísně.

Tato fakta potvrzuje další studie z Velké Británie, která analyzovala životní styl více než 387 000 pacientů. Lidé s jedním nebo více rizikovými faktory jako je kouření, nedostatek fyzické aktivity nebo obezita, byli 4x více ohroženi komplikovaným průběhem COVID-19 než ti, kteří dodržují pravidla zdravého životního stylu. Podle této studie uvádí 51 % pacientů s vážným průběhem nemoci COVID-19 některý z nezdravých životních návyků.

Během rozsáhlých restrikcí na začátku pandemie úroveň fyzické aktivity u mnoha lidí prudce klesla. V průzkumu provedeném v dubnu roku 2020 v Austrálii 48,9 % dotazovaných uvedlo, že pociťují negativní dopady snížené fyzické aktivity. Analýza dat z populární bezplatné aplikace pro fitness mezi obdobím leden až červen 2020 odhalila pokles denního počtu kroků o 27,3 %. Online průzkum mezi dospělými, zejména v Asii, Evropě a Africe, ukázal pokles intenzity fyzické aktivity během lockdownů souvisejících s COVID-19 a zvýšení sedavého času z 5 na nejméně 8 hodin denně. Snížené množství fyzické aktivity, stejně jako kouření, užívání alkoholu a nedostatek spánku byly navíc spojeny s častějšími příznaky deprese, úzkosti a stresu. Lidé, kteří seděli déle než 10 hodin, měli větší pravděpodobnost příznaků deprese.

Další průzkum provedený společností RunRepeat zjistil, že z více než 19 000 dotazovaných lidí, jich přibližně 35 % kvůli restrikcím připralo na váze, přičemž 71 % přibralo více než 2 kilogramy.

Lidé si také během pandemie více stěžují na duševní zdraví. Studie z Boston University School of Public Health zjistila, že míra deprese se během pandemie ztrojnásobila, a to z přibližně 8,5 % před pandemií na necelých 30 %. Podle údajů CDC čtvrtina mladých dospělých (ve věku 18-24 let) vážně uvažovala o sebevraždě (v období 30 dnů před průzkumem).

Rovněž roste užívání drog a prevalence předávkování, přičemž 40 států uvádí nárůst úmrtnosti související s opioidy. Průzkum Baptist Health ukázal 55% nárůst užívání alkoholu a 36% nárůst užívání nelegálních drog. Přehled 22 studií však zjistil, že cvičení může tyto stavy zlepšit, zmírnit abstinenční příznaky a snížit úzkost a depresi u lidí závislých na alkoholu, nikotinu nebo nelegálních drogách.

Náhrada za fitko neexistuje!

Data z průzkumu provedeného společností Kelton Global ukazují, že pro klienty amerických tělocvičen neexistuje žádná náhrada za jejich fitness centrum. Úplná zjištění studie jsou uvedena v The COVID Era Fitness Consumer. Návštěvníci sportovišť uvedli, že jediné, co jim chybělo víc než chodit do fitness centra (59 %), byla návštěva blízkých (65 %). Sportoviště jim chybělo více než návštěva koncertů nebo heren (55 %), barů a restaurací (51 %) nebo dokonce sledování filmů v kinech či návštěva divadla (46 %).

Může to být zčásti proto, že domácí cvičení nenaplňuje jejich potřeby, tak jako jejich fitness centrum. 50 % dotazovaných nebylo spokojeno se svým domácím tréninkem hlavně proto, že cvičení považovali za méně náročné (54 %), méně konzistentní (53 %) nebo prostě horší (51 %), než jejich běžné tréninky v tělocvičně. Téměř každému návštěvníkovi při domácím cvičení chybělo něco, aby byl trénink kompletní. Nejčastěji se snížil pravidelný návyk návštěvy fitness centra (54 %) jako další problém respondenti uvedli menší vybavení a tím menší možnosti domácího silového tréninku (51 %). Důležitým a chybějícím faktorem byla také sociální interakce. Dva z pěti (42 %) vynechávají spolupráci s jinými lidmi, zatímco podobný počet (36 %) uvádí, že jim komunita ve fitness centru prostě chybí. V době, kdy je omezeno mnoho sociálních interakcí, mohou fitness centra fungovat jako bezpečné a kontrolovatelné prostředí pro sociální interakce, což je klíčové pro sociální a emoční pohodu člověka.

Tento průzkum se neomezoval pouze na mladé a zdravé jedince. 58 % zapojených respondentů, bez ohledu na aktuální zdravotní stav, tvrdí, že jsou nyní více než kdykoli předtím odhodláni dodržovat zdravější životní styl, hýbat se, zdravěji jíst (57 %) a starat se o své duševní zdraví (42 %).