Jak se z už tak zdravého Dánska stává ještě zdravější země?

Když se řekne Dánsko, většina Evropanů si představí vysoké, štíhlé, světlovlasé, elegantně oblečené lidi sedící na kole. Mimo to rádi dodržují pravidla, jsou pyšní na svou zemi a dbají na její pověst. A ano, je tomu tak. I když v Čechách jsou známí zejména pro přísloví “pít jako Dán”, příklad bychom si od nich měli vzít v mnoha jiných věcech. 

Statistiky WHO ukázaly, že životnost obyvatel Dánska v roce 2022 je průměrně 81.8 let (ČR 78,1 let). Tu do značné míry v dnešní době, kdy svět ovládá tzv. “pandemie nedostatku pohybu”, ovlivňuje obezita spojená s výskytem civilizačních onemocnění a následnou vyšší úmrtností. V roce 2021 (WHO) bylo zhruba 15% dánských obyvatel obézních (ČR 19.3%). Ačkoliv v porovnání se svými skandinávskými sousedy jsou na tom Dánové hůře, nejspíše kvůli nadměrné konzumaci alkoholu, stále platí za pokrokovou zemi. Ať se to týká přístupu k životnímu prostředí, vzdělání, politice nebo právě zdraví.

Aktivní dopravou ke zdraví 

Dle doporučení WHO by se dospělý jedinec měl věnovat aerobní aktivitě alespoň 5x týdně 30 minut (dítě 60min denně).

Jedním z faktorů obezity je pasivní životní styl, tedy zejména sedavé zaměstnání, pasivní způsob dopravy a opět sedavý způsob trávení volného času. Pro většinu lidí v dnešní době je to shrnutí běžného dne. A že na těch 30 minut pohybu není čas? Proč ho tedy nevyužít k něčemu potřebnému? Pro většinu Dánů kolo představuje hlavní dopravní prostředek a je součástí jejich každodenního života. Na kole se jezdí do školy, do práce, na nákupy. Dohromady celá země najezdí za 1 den 8 milionu kilometrů. V hlavním městě Kodani jsou dokonce udávána 2 kola na jednoho obyvatele a 6 kol na 1 auto. Hromadná doprava je dražší a na motorová vozidla jsou uvaleny vysoké daně. Auta tak velká část obyvatel ani nevlastní. Cyklistika je zkrátka nedílnou součástí Dánska a ne náhodně se tak letos Kodaň zhostila startu největšího cyklistického závodu Tour de France, kterou o 25 dní později ve žlutém trikotu ovládl nejlepší dánský jezdec Jonas Vingegaard. O nedostatku pohybu se tak v případě dánského obyvatelstva hovořit nedá. A na podporu aktivního způsobu přepravy jsou vytvořené i kampaně (“Get moving”, “Take the bike Denmark”, “All children bike”).

Koupit si zdraví?

Druhým zásadním faktorem obezity je strava. Citát “jídlo nepřecvičíš” by tak mohl být odpovědí na otázku, kde se takto vysoké číslo 15ti% obézních obyvatel v tak aktivní zemi vzalo? Z mé zkušenosti si však Dánové stejně jako na svém vzhledu zakládají i na tom, co jedí. Snídaně, menší oběd v podobě sandwiche z žitného chleba, vydatnější večeře a… lékořice, ta nesmí chybět. Tak nějak by se dal shrnout jídelníček průměrné dánské rodiny. Tradiční masité pokrmy navíc postupně nahrazují zdravější vegetariánské alternativy. S rostoucím povědomím všech Dánů o významu střevního mikrobiomu a výživy obecně roste i zájem o kvalitní potraviny. 

Jak to, že je i tak stále přibližně ⅙ obyvatel této země plné pohybu obézní? Průzkumy jednotlivých dánských měst ukázaly, že většina z těchto obyvatel pochází ze sociálně slabších vrstev. Ti mají častokrát nižší vzdělání a až dvě třetiny z nich jsou původem z jiné země. Typický příklad představuje demografické rozložení obyvatel Aarhusu, jednoho z největších dánských měst. To je rozdělené na části Aarhus východ (ekonomicky slabší) a Aarhus Risskov (ekonomicky silnější). Statistiky potvrdily vyšší procento obezity v sociálně slabší části, která je spojená s vyšším výskytem nepřenosných chorob a úmrtností s rozdílem 4,7 roku!

Obezita tak do značné míry koliduje s finančními možnostmi a vzděláním. Silná dánská ekonomika je založená na vysokých daních. A ačkoliv je dánský systém v přijímání zahraničních obyvatel přísný, i pro ně chce vytvořit co nejlepší prostředí k životu. V roce 2010 se vláda rozhodla regulovat ceny potravin a uvalila vyšší daň na čokolády, zmrzliny a „tučné produkty“. Naplánované byly také regulace slazených nápojů. Ačkoliv z důvodu ekonomického oslabení některých firem byly tyto změny v zákoně častokrát kritizované, snížený prodej regulovaných potravin dokazuje benefity této „daně pro zdraví“. Druhou cestou pak bylo naopak menší zdanění na výrobu náročnějších uměle či přírodně doslazovaných potravin, aby se cenově zdostupnily všem. 

(Ne)vědomky ke zdravému životnímu stylu

Dánsko se však nyní snaží nalézt ještě jinou, ekonomicky neinvazivní cestu, a to prostřednictvím tzv. „nudging“, kdy se nepřímo cílí na zákazníky při výběru potravin. “Nudging” se zaměřuje na rozmístění potravin v obchodech, jejich propagaci, prezentaci, popř. dostupnost zboží, kdy se některá města například snaží minimalizovat prodej fastfoodu v okolí škol.

Ve vědomostech z oblasti zdravého životního stylu většina expertů nevidí takový problém. Lidé obvykle vědí, že zmrzlina nebo fastfood není to nejlepší. To však upozadí pohodlí, nedostatek času, ekonomická situace či zlozvyky z dětství. Právě děti si tak většina projektů, jako “Fedt for fight”, “Children’s lives in balance”,  “Jump 4 fun” vybrala jako cílovou skupinu. A zapojením jejich blízké rodiny doufají v lepší vývoj situace v celé zemi.

Autorkou článku je Andrea Duchoňová, studentka oboru Zdraví a výživa na University of Copenhagen

Komentáře