“Vyzýváme současnou i budoucí vládu, parlament i senát, aby zásadně přehodnotily svůj pasivní postoj k zařazení pravidelné fyzické aktivity do každodenního života občanů České republiky. Je skutečně nejvyšší čas. Dnes už pohyb nelze považovat za volnočasovou aktivitu. Pro běžný život ho dnes už nepotřebujeme. Vše si dokážeme zařídit od stolu a od počítače. Čím dál více času prosedíme, zhoršuje se náš životní styl, a to se odráží na zdravotním stavu celé populace. Je nutné začít pravidelný pohyb považovat za nedílnou součást péče o naše zdraví a vytvořit pro to vhodné podmínky,”
říká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness, která akci organizovala s Hospodářskou komorou ČR a za přítomnosti čelních představitelů lékařského i sportovního prostředí.
“Podle posledního průzkumu Eurobarometru se pouze 7 % Čechů hýbe pravidelně a 46 % se nehýbe vůbec. Kvůli nedostatku pohybu přibývá obézních a zvyšuje se riziko civilizačních onemocnění. Nedostatek pohybu má vedle významných zdravotních dopadů ve všech věkových kategoriích i obrovský dopad na financování zdravotní péče. Proto je nutné zahájit zásadní změny v přístupu k této problematice. Výsledky takového snažení sice nepřijdou v horizontu jednotek let, ale je třeba začít podobně jako v oblasti ochrany životního prostředí. Jsme proto moc rádi, že nám dnes svou podporu přislíbili i představitelé hlavních politických stran, kteří se akce zúčastnili,”
dodává Jana Havrdová s tím, že si váží i jejich podpisu Výzvy pro aktivní Česko 2021, která byla na Kulatém stolu zveřejněna.
Existenci výboru či stálé komise podporující pohyb a sport by v příští poslanecké sněmovně uvítala Kateřina Valachová z ČSSD.
“V současné době považuji podporu pohybu za dvakrát tak důležitou a tato oblast by se měla stát politickou prioritou. Poslední dva roky poznamenané Covidem-19 byly ve znamení výrazného omezení pohybových aktivit, a to už se nesmí opakovat. Je naopak důležité soustředit se na to, abychom vše znovu dohnali. V případě dalšího hrozícího plošného uzavření škol a sportu pro děti a mládež předložím návrh na ústavní zákaz takového uzavření.”
Omezování sportu a školní výuky by mělo být až to poslední také podle Patrika Nachera z ANO:
“Zavřít lidi, zamezit jim v pohybu a vystrašit je, rozhodně není řešením. Takto se jen zhorší jejich stav. Je to začarovaný kruh – lidé bez pohybu tloustnou, obézní lidé zase hůře snáší Covid, proto přicházejí opatření a jsme opět na začátku. Politika je o symbolech, proto jsem rád, že vznikla Národní sportovní agentura a nebránil bych se ani vzniku ministerstva sportu.”
S dobrými příklady z praxe přispěl do diskuse také Jaroslav Suchý z KDU-ČSL, radní města Brna pro školství a sport. Pomocnou ruku v podpoře pravidelného pohybu nabídl i Ondřej Dostál za Piráty.
“Sport je to, co zdraví pomáhá. Je důležité dostat národ do pohybu. Na dětech a amatérech záleží stejně jako na vrcholových sportovcích. Podpořme hlavně tu část veřejnosti, která by se jinak začala fyzicky zhoršovat, je to investice, která se nám bohatě vrátí. Prevence zdravým pohybem patří do zdravotní politiky státu stejně jako úhrada léků nebo budování nemocnic. Vidím tady prostor na straně zdravotních pojišťoven, krajů a obcí, jen je nezbytná lepší koordinace.“
Že je nejvyšší čas pro celospolečenskou změnu vnímání pohybu a sportu, je přesvědčen i Jan Sobotka ze STAN.
“Sport je u nás popelka, jeho důležitost je na okraji vnímání společnosti. Za nejdůležitější považuji roli rodiny a školy, které je potřeba podpořit. Jsem pro vytvoření nové společenské smlouvy ohledně sportu.”
Návrhům a doporučením odborníků na pohyb je přístupné i Ministerstvo zdravotnictví ČR. Za to se akce zúčastnila Alena Šteflová, která je ředitelkou odboru zdravotní péče a současně českým reprezentantem ve Stálém výboru WHO:
“Jsme si vědomi toho, že sedavého zaměstnání a špatného zdravotního stylu přibývá. Chystáme proto strategie, do kterých začleňujeme pohyb jako nástroj prevence ale i jako součást léčebného procesu. Chceme začít na úrovni školství, spolupracujeme se zdravotními pojišťovnami a hledáme způsob, jak více podpořit pohybové aktivity z fondů prevence. Možnost mít dostatek pohybu by tady měla být pro každého. Naším vzorem jsou v této oblasti severské státy a doufáme, že se nyní posuneme rychleji kupředu.”
V to, že se bude o sportu a podpoře pravidelné pohybové aktivity Čechů nejen mluvit, ale především se začne něco dít, doufá Filip Neusser, předseda Národní sportovní agentury.
“Zastupujeme nejen vrcholový sport, ale především ten zájmový, určený pro všechny. Ten je často šedou zónou, ve které nejsou peníze. Iniciovali jsme spolupráci se zdravotními pojišťovnami, ale fondy prevence zatím nejsou dostačující. A téma pohybu a sportu například zcela chybí v současných politických kampaních. Potřebujeme apelovat na rodiny, školy i politiky, až se příště bude jednat o financích na pohyb a sport, aby pochopili zásadní význam těchto aktivit pro celou společnost.”
S jeho slovy souhlasí i Miroslav Jansta, předseda České unie sportu:
“Máme statistiky, kdy je veřejné sportování přímo úměrné penězům, které jdou do sportu. Stěžejní jsou trenéři, my jsme v Evropě jedna ze zemí, která má co do počtu nejvíce dobrovolných trenérů a instruktorů, ale tato generace končí. Potřebujeme lepší strategii, finance i politickou odvahu k systémovým změnám.”
Pohyb je podle odborníků navíc jedním z faktorů, který dokáže zajistit výraznou úsporu na zdravotně preventivní péči státu. Z prezentovaných průzkumů vyplývá, že ekonomický přínos pohybu se pohybuje od 70 do 100 mld ročně a z jedné koruny vložené do podpory pohybu je možné získat profit až 5 Kč.
“Pokud lepší zdravotní stav populace pomůže najít úspory na zdravotní péči, je to pozitivní. Podpora pohybu je celospolečensky záslužná činnost, která zasahuje do mnoha oblastí našeho života,”
podotýká předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, který se k Výzvě pro aktivní Česko 2021 rovněž připojil.
Jednou z hlavních priorit státní správy i samospráv na všech úrovních, zdravotních a komerčních pojišťoven a podnikatelské sféry musí být podle signatářů Výzvy pro aktivní Česko 2021 vytváření jak materiálních, tak personálních podmínek pro zvýšení množství pravidelné pohybové aktivity a její zařazení do každodenního života.
“Pro realizaci výše uvedených požadavků jsme připraveni k maximální spolupráci, veřejné diskusi, poskytnutí nejen odborníků z praxe, ale i z vědeckých kruhů. Současně jsme připraveni k intenzivnímu využívání a současně zvyšování kvality našich služeb na úrovni materiálních i lidských zdrojů tak, abychom společně dosáhli hlavního cíle: kvalitního a dlouholetého života obyvatel ČR ve zdraví,”
uzavírá Jana Havrdová.