Průzkumu se zúčastnilo 382 provozovatelů z celé České republiky. Nejvíce dotazujících se již tradičně zapojilo z Hlavního města Prahy (celkem 19,1 %) a Jihomoravského kraje (12,3 %). Co se týče struktury respondentů, do dotazníku se zapojilo velké spektrum provozovatelů, konkrétně se jedná o 286 provozovatelů fitness center, ale i jógových studií, EMS studií apod. (celkem 73,6 %) z toho zároveň 216 osobních trenérů a instruktorů skupinových lekcí (56,5 %), dále 43 vnitřních sportovišť, které fungují mimo klasickou oblast fitness, tedy například tenis, squash, bowling (11,2 %), 14 školících center (3,7 %), provozovatele solárií (9,4 %) a bazénů (1 %).
Zaměstnanecká struktura fitness sektoru je velmi specifická, nejvíce lidí v něm pracuje jako OSVČ. Z uvedených dat vyplývá, že zapojení provozovatelé v tuto chvíli zaměstnávají 499 zaměstnanců, 1674 osob samostatně výdělečně činných a 1951 pracovníků na DPP nebo DPČ. Na fitness centra a další vnitřní sportoviště zapojené v tomto průzkumu je přímo navázaných 1132 dodavatelů.
V průzkumu jsme se také ptali, z jakých položek se skládají příjmy našich respondentů. V nabídce byly individuální vstupy, množstevní permanentky, časově omezené členství, prodej doplňků a dalšího zboží apod. Výsledky potvrzují, že na rozdíl od západní Evropy, kde je více než 90 % vstupů realizováno přes časově omezená členství, u nás stále dominují množstevní permanentky a individuální vstupné.
Množstevní permanentky jsou pro 138 provozovatelů (36 % dotazovaných) převládajícím zdrojem příjmů (představují více jak 50 % příjmů). Pro dalších 131 (30 % respondentů) jsou množstevní permanentky podstatným zdrojem příjmů (30-50 %). Na individuálních vstupech je závislých zhruba 20 % provozovatelů (představují pro ně více než 50 % příjmů).
S tím souvisí i další důležitý poznatek, a to, že polovina respondentů v období jarní části lockdownu prodlužovala členství nebo permanentky klientům za dobu, kdy byla fitness centra uzavřená. Prodloužení permanentek představovalo v součtu 183,6 mil korun.
Pouze 5,2 % provozovatelů je vlastníkem prostor, kde provozují své služby a zároveň mají plně splacené pořizovací náklady, dalších 5,8 % je vlastníkem provozovny, ale splácí hypotéku. 79,1 % respondentů platí nájem a 9,9 % je nájemníkem, ale s pronajímatelem jsou ve vztahu spřízněné osoby, na podporu od státu v programu COVID nájemné tak nemají nárok.
Fixní náklady na provoz činí v součtu 131 445 467 Kč za měsíc. Z čehož největší položkou jsou elektrické energie (celkem 35,6 mil Kč), nájemné (celkem 31,5 mil Kč), vodné a stočné (13 mil Kč), plyn (11 mil Kč) a úklid (11,7 mil Kč). Významná část provozovatelů také splácí úvěr nebo leasing na vybavení (celkem 13,9 mil Kč). Z toho vyplývá, že kompenzační program COVID nájemné může pomoci provozovatelům sportovišť pouze s necelou čtvrtinou jejich fixních nákladů (může pokrýt asi 24 %).
“Efektivita pomoci vládních kompenzací je zoufalá. Náš aktuální průzkum ukázal, že kompenzace z jarní části lock downu pomohly fitness provozovatelům s pouhou jednou třetinou jejich nákladů. Konkrétně pomoc z programu COVID – nájemné za minulou vlnu – byla mnohým uhrazena až nyní, se zpožděním v řádech měsíců. Nájem přitom činí jen necelých 25 % celkových nákladů. Největší položkou jsou zálohy za elektrickou energii, následuje nájemné, vodné a stočné, plyn a úklid. Významná část provozovatelů navíc splácí úvěry nebo leasingy na vybavení,”
shrnuje Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness
Jarní programy v průměru kompenzovaly zapojeným respondentům 31,7 % jejich nákladů, kdy respondenti nejvíce čerpali kompenzační bonus pro OSVČ (68,1 %), COVID nájemné (26,2 %), Ošetřovné (19,4 %), Antivirus A (15,2 %), Antivirus B (4,2 %) a Antivirus C (3,7 %). Co se týče záruk ČMZRB, o úvěr požádalo celkem 8,7 % respondentů (COVID I – 5%; COVID II – 2,9 %; COVID III – 0,8 %). O žádnou podporu nežádalo 5,5 % respondentů (zahrnuje i ty, kteří neměli na podporu nárok).
“Potřebujeme výrazně větší a hlavně rychlejší pomoc vlády. S Hospodářskou komorou připravujeme základní parametry programu COVID Sportoviště. Zcela nezbytná bude i dlouhodobá pomoc na restart podnikání v oblasti pohybových aktivit. Pandemie ukazuje fatální dopady nedostatku pohybové aktivity v každodenním životě Čechů. Sektor, který může z dlouhodobého hlediska pomoci uspořit až třetinu nákladů na zdravotní péči tím, že navrací populaci pravidelný pohyb do každodenního života, je zásadně omezen jako jeden z prvních z celého hospodářství,”
upozorňuje na paradoxní situaci Jana Havrdová s tím, že se přitom podle odborníků i aktuálních průzkumů jedná o bezpečný sektor a dokazují to aktuální evropská i česká data.
V podzimní části lockdownu plánuje požádat o podporu 93 % respondentů. O kompenzační bonus bude žádat 66 % respondentů, programu COVID Nájemné II chce využít až 56 % (vyšší zájem o tuto podporu lze vysvětlit tím, že žadatel již nepotřebuje získat slevu pronajímatele, která byla požadována v jarních měsících). Žádnou podporu neplánuje využít 8,6 % respondentů.
Reakce konkrétních provozovatelů si můžete přečíst ZDE
Česká komora fitness vyzývá Vládu České republiky k zásadní podpoře celého sektoru, jehož ztráty po čtyřech týdnech zavření překročily půl miliardy korun!
“Abychom přežili, potřebujeme bleskovou realizaci stávajících programů i specializovaného programu COVID sportoviště a co nejdříve otevřít naše provozy, byť za přísných hygienických podmínek. S našimi návrhy bezpečného otevření a provozu jsme seznámili Národní sportovní agenturu i Českou unii sportu a úzce spolupracujeme s Hospodářskou komorou,”
doufá v rychlou pomoc vlády Jana Havrdová a poukazuje na to, že současná situace už má obrovské dopady na celou naši ekonomiku.
“Vnímáme, že ve velmi podobné, zoufalé, situaci je celá řada dalších podnikatelů z jiných sektorů. Současná restriktivní opatření budou mít fatální důsledky pro všechny zasažené obory, které se z nich mohou dostávat těžko a velice dlouho. Plošná i specializovaná pomoc vlády je proto v tuto chvíli naprosto nezbytná.”
uzavírá Jana Havrdová