Provozovatelé vnitřních sportovišť, fitness center, bazénů a saun podali soudu návrh na zrušení části opatření Ministerstva zdravotnictví zakazujícího jejich provoz

Advokátní kancelář Urban & Hejduk v zastoupení pěti provozovatelů vnitřních sportovišť, fitness center, bazénů a saun ve spolupráci s Českou komorou fitness podala v úterý 13. 4. 2021 Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zrušení části opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým je s účinností od pondělí 12. 4. 2021 omezen maloobchod a služby. Po skončení nouzového stavu a přechodu do stavu pandemické pohotovosti tak provozovatelé napadli opatření hned druhý den jeho účinnosti. Přezkum opatření ve správním soudnictví je umožněn v režimu pandemického zákona. 

Společnosti:

• Tristera s.r.o. (Vita Sana Club Zlín);
• Sport park a.s. (DailyFitness Zličín);
• fit4all CENTRUM s.r.o. (Fit4all centrum Brno);
• Lezecké centrum s.r.o. (Lezecké centrum SmíchOFF Praha);
• Factory Pro Prague, a.s. (Factory Pro Praha);

všechny provozující ve vnitřních prostorách sportoviště či zařízení typu posiloven, wellness, bazénů nebo saun, se v řízení před Nejvyšším správním soudem domáhají zrušení části mimořádného opatření ministerstva, kterým je nadále zakázán jejich provoz a užívání. Ačkoliv v neděli 11. 4. 2021 skončil více jak půl roku trvající nouzový stav, i po jeho skončení ministerstvo opatřením provozy typu fitness a wellness služeb pro veřejnost zakazuje, a to nově opatřením vydaným v režimu pandemického zákona.

Podle navrhovatelů však ministerstvo postrádá k plošnému zákazu služeb tohoto typu kompetenci a zákonný podklad. Ministerstvo může přistoupit k úplnému zákazu určitých aktivit pouze v případech konkrétně vyjmenovaných v zákoně, zbylé aktivity může maximálně omezit či stanovit podmínky jejich provádění. Nesmí přitom přistupovat k plošným omezením základních práv a svobod, jako tomu bylo dosud v nouzovém stavu. Ministerstvo navíc faktický zákaz provozu vydává za jeho pouhé omezení – fitness a wellness centra doslova „omezuje tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti“. Ze strany ministerstva jde o zjevné obcházení zákona a už jen z toho důvodu by mělo být opatření soudem zrušeno. Provoz posilovny nebo sauny bez přítomnosti veřejnosti (tj. lidí) je evidentní protimluv.

Dalšími důvody pro zrušení části opatření napadeného provozovateli fitness a wellness center je jeho diskriminační, nepřiměřený a neracionální charakter. Diskriminace je spatřována v nerovném přístupu k různým typům podnikání i činnosti, ale také umožnění provozu sportovišť výlučně profesionálním sportovcům, zatímco veřejnosti nikoliv. Nepřiměřenost opatření spočívá v tom, že úplné uzavření fitness center, bazénů či saun nemá natolik pozitivní efekt na epidemickou situaci, který by vyvážil negativní důsledky dlouhodobého uzavření pro jejich provozovatele. Iracionalitu opatření reprezentuje například fakt, že jezakázáno praktikovat aktivity (zejm. sport) paradoxně k upevnění zdraví populace pozitivně přispívající.

Za více jak rok trvání epidemie stát není schopen formulovat přiměřená, racionální, nediskriminující a především se zákonem konformní opatření, na což v konkrétním případě sektoru fitness a wellness služeb nyní navrhovatelé poukazují. O žádné z lidských činností není ze strany veřejné moci možné se vyjadřovat s despektem jako o „volnočasové“, neboť i „volnočasová aktivita“ může být něčí obživou.

Navrhovatelé a Česká komora fitness, která se na přípravě návrhu podílela, nemají za cíl bezhlavé rozvolňování či neřízené promořování populace. Naopak ještě před podáním návrhu nabízeli ministerstvu konkrétní návrhy řešení a společnou diskusi o podmínkách, za kterých by bylo možno bezpečně, avšak trvale, tento typ provozů a aktivit otevřít. To vše samozřejmě za přísných režimových opatření, která jsou obvyklá v jiných segmentech, jako např. průmyslu, administrativě či školství. Snahu o dialog však ministerstvo dlouhodobě ignoruje, a proto navrhovatelům nezbylo než se pokusit o zrušení části opatření zakazující jejich činnost soudní cestou. 

Na rozdíl od krizových opatření vlády v nouzovém stavu totiž přezkum opatření ministerstva vydaných v režimu pandemického zákona je možný ve správním soudnictví a možnost přezkumu opatření se tak otevírá širokému spektru subjektů, které stát opatřeními zkracuje na jejich právech.